Mate Boban
| Mate Boban | |
|---|---|
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Chorvatské demokratické společenství |
| Narození | 12. února 1940 Sovići |
| Úmrtí | 7. července 1997 (ve věku 57 let) Mostar |
| Příčina úmrtí | krvácení do mozku |
| Alma mater | Záhřebská univerzita |
| Profese | politik a voják |
| Náboženství | katolicismus |
| Ocenění | Řád Anteho Starčeviće |
| Commons | Mate Boban |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Mate Boban (12. února 1940 – 7. července 1997) byl bosenskochorvatský politik a jeden ze zakladatelů Chorvatské republiky Herceg-Bosna, neuznané entity v Bosně a Hercegovině. Byl prvním prezidentem Herceg-Bosny od roku 1991 do roku 1994.
V letech 1992 až 1994 byl Boban prezidentem Chorvatského demokratického společenství. Zemřel v roce 1997.
Život[editovat | editovat zdroj]
Mate Boban se narodil 12. února 1940 ve velké rodině v Sovići v občině Grude v Chorvatské bánovině v Hercegovině Stjepanovi a Ivě Bobanovým. Základní školu dokončil v Sovići a později navštěvoval seminář v Zadaru. Po druhé třídě přešel na střední školu v Širokém Brijegu a nakonec maturoval ve Vinkovci. V roce 1958 Boban vstoupil do Svazu komunistů Jugoslávie. Navštěvoval ekonomickou fakultu v Záhřebu, kde získal titul M.A. v oboru ekonomie. Po kratším pobytu v Grude byl zaměstnán v Imotski, kde se stal ředitelem obchodní společnosti Napredak.[1]
18. listopadu 1991 chorvatští představitelé založili v Mostaru Chorvatské demokratické společenství Bosny a Hercegoviny jako „politický, kulturní, ekonomický a územní celek“. Boban byl vybrán jako její prezident. V rozhodnutí o jejím zřízení bylo uvedeno, že Společenství bude „respektovat demokraticky zvolenou vládu Republiky Bosna a Hercegovina, dokud bude existovat státní nezávislost Bosny a Hercegoviny ve vztahu k bývalé nebo jakékoli jiné Jugoslávii“. Jeden z Bobanových poradců uvedl, že Herceg-Bosna byla pouze dočasným opatřením a že po skončení války bude celá oblast nedílnou součástí Bosny a Hercegoviny. Na otázku, proč byla Herceg-Bosna vyhlášena, Boban odpověděl:
"Hrdá Bosna přestala být hrdá. Jejími silnicemi, železnicemi, vzdušnými vlnami koluje zlo. Je obsazena. Chorvatský lid, hrdý národ, měl co dělat, aby se toho nezúčastnil a aby dal jasně najevo, že toto nechce."
V únoru 1994 Boban odstoupil z funkce prezidenta Herceg-Bosny a nahradil ho Krešimir Zubak. Washingtonská dohoda byla podepsána v březnu a ukončila nepřátelství mezi Chorvaty a Bosňáky. Pod tlakem mezinárodních kruhů Boban oznámil odchod z politiky. Jako prezidenta HDZ BiH ho nahradil Dario Kordić.[1][2]
Poté, co Washingtonská dohoda ukončila existenci Herceg-Bosny, odešel Boban do důchodu. 4. července 1997 utrpěl mrtvici a o tři dny později zemřel v nemocnici v Mostaru.[3]
V květnu 2013 Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v prvoinstančním rozsudku nad Jadranko Prlićem shledal, že Boban se podílel na společném zločinném podniku proti nechorvatskému obyvatelstvu Bosny a Hercegoviny.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boban Mate na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Mate Boban [online]. Večernji list. Dostupné online.
- ↑ Vranić 2014, s. 42.
- ↑ Bosnia war: Main players. news.bbc.co.uk. BBC News, 14 October 2000. Dostupné online [cit. 23 May 2006].
- ↑ TPIY: Six Senior Herceg-Bosna Officials Convicted [online]. ICTY [cit. 2015-08-24]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mate Boban na Wikimedia Commons
