Marie Gabriela Lažanská z Bukové
| Marie Gabriela Lažanská z Bukové | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Černínová z Chudenic |
| Narození | 23. dubna 1691 Vídeň  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 21. července 1758 (ve věku 67 let) Manětín Habsburská monarchie |
| Místo pohřbení | Kostel sv. Jana Křtitele v Manětíně |
| Ocenění | Řád hvězdového kříže |
| Choť | (1707) Václav Josef Lažanský z Bukové (1674–1715) |
| Děti | 1. Maxmilián Václav (1710–1776) 2. Karel Josef (1712–1750) 3. Marie Anna, provdaná Pellegrini (1713–1764) 4. Marie Josefa, provdaná Pöttingová z Persingu (1715–1769) |
| Rodiče | Tomáš Zacheus Czernin z Chudenic (1660–1700) a Zuzana Renata z Martinic (1670–1717) |
| Příbuzní | děd: Humprecht Jan Czernin z Chudenic (1628–1682) babička: Diana Marie Ippoliti di Gazoldo (1636–1687) bratranec: František Josef Czernin z Chudenic (1696/1697–1733) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marie Gabriela hraběnka Lažanská z Bukové, rozená Černínová z Chudenic (23. dubna 1691 Vídeň[1][pozn. 1] – 21. července 1758 Manětín[2]) byla česká šlechtična z rodu Lažanských z Bukové a poslední abatyše Ústavu šlechtičen u sv. Andělů v Praze na Novém Městě.[3] Zasloužila se především o barokní rozkvět západočeského města Manětín.
Život a činnost
[editovat | editovat zdroj]Marie Gabriela byla jednou z dcer hraběte Tomáše Zachea Černína z Chudenic (1660–1700), majitele zámku Lnáře a Zuzany Renaty, rozené hraběnky Bořitové z Martinic (1670–1717). Vyrostla na císařském dvoře ve Vídni, kde její otec zastával funkci místokancléře České dvorské kanceláře. Díky úzkým kontaktům rodičů s panovnickou rodinou se také stala dvorní dámou císařovny Amálie Vilemíny Brunšvicko-Lüneburské, manželky císaře Josefa I. Marie Gabriela měla ještě dvě sestry, Marii Josefu (1695–1726), provdanou Küniglovou z Ehrenburgu a Marii Aloisii (1699–1716).[4]
Dne 30. června 1707 byla na zámku Favorita provdána za hraběte Václava Josefa Lažanského z Bukové (1674–1715), majitele statků Manětín, Chříč či Všesulov a hejtmana Plzeňského kraje. Z manželství se narodily čtyři děti Maxmilián Václav (1710–1776), Karel Josef (1712–1750), Marie Anna (1713–1764), později vdaná Pellegrini a Marie Josefa (1715–1769), provdaná Pöttingová z Persingu. V roce 1711 prodal Václav Josef Lažanský své ženě manětínské panství. Když v roce 1715 zemřel, spravovala jeho statky pro své děti jako poručnice.[4]
Rok po koupi panství celé město Manětín vyhořelo, částečně i zámek a Marie Gabriela se významným způsobem podílela na jeho obnově.[5] Například v roce 1715 podepsala smlouvu s Petrem Brandlem o malbě obrazů pro kostel sv. Jana Křtitele.[6] Panské sídlo pro ni navrhl architekt Tomáš Haffenecker, který předtím prováděl stavbu Clam-Gallasova paláce v Praze na Starém Městě podle projektu slavného Johanna Bernharda Fischera z Erlachu.[7] Celé město dala vyzdobit sochami Štěpána Borovce a Josefa Herschera.[8][9] Zaměstnávala i další významné umělce, jako například freskaře Františka Julia Luxe,[10] portrétistu Filipa Christiana Bentuma[11] nebo bratry Kosmu Damiána a Egida Quirina Asamovy.[10] Výjimečným krokem bylo také požádání malíře Václava Dvořáka o portrétování jejího služebnictva. V letech 1715 až 1716 vznikl soubor 13 rozměrných pláten zachycující její personál v životní velikosti. Obrazy jsou dosud umístěny v manětínském zámku.[12] Marie Gabriela Lažanská byla také vynikající hudebnicíː hrála na cembalo, zpívala a milovala operu. Vychovatelem jejích dětí byl skladatel Josef Antonín Plánický. Hraběnka byla také podporovatelkou Mauritia Vogta.[13]
V letech 1738–1758 byla Madie Gabriela Lažanská druhou abatyší novoměstského ústavu šlechtičen u sv. Andělů v Praze.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Datum křtu uvedené v matrice je 24. dubna. V partikulárních účtech panství Manětín se ale vykazovaly útraty za oslavy hraběnčiných narozenin 23. dubna. Marie Gabriela Lažanská se tedy narodila v noci z 23. na 24. dubna 1691 a o den později byla pokřtěna. Shodné datum narození potvrzuje také největší český barokní genealog a Gabrielin současník Gottfried Daniel z Wunschwitz, stejně jako manětínská matrika zesnulých, v níž je zaznamenáno, že šlechtična byla pochována ve stáří 67 let a 3 měsíce (23. července 1758).
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Taufbuch - 01-043 | 01., St. Stephan | Wien/Niederösterreich (Osten): Rk. Erzdiözese Wien | Österreich | Matricula Online. data.matricula-online.eu [online]. [cit. 2020-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Manětín 06 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2020-07-12]. Dle matričního zápisu hraběnka zemřela 21. července a 23. téhož měsíce byla pohřbena. Dostupné online.
- ↑ HOJDA, Zdeněk. Marie Gabriela Lažanská a její Manětín. Dějiny a současnost. Roč. XXXVI, čís. 06/2014, s. 28–29. Dostupné online.
- ↑ a b ŠTĚPÁNEK, Jan. Rod Lažanských ve vztahu k uměleckému prostředí českých zemí. is.cuni.cz [online]. [cit. 2020-07-10]. Dostupné online.
- ↑ MATUŠKOVÁ, Martina. O městě Manětíně. www.zamek-manetin.cz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-02-14]. Dostupné online.
- ↑ BUKAČOVÁ, Irena. Manětínská kapitola v díle Petra Brandla: nově restaurovaná díla barokního umění ze západních Čech: obrazy dvojí smrti – Zavraždění sv. Václava a Smrt sv. Isidora. Mariánská Týnice: Muzeum a galerie severního Plzeňska, 2008. 23 s. ISBN 978-80-87185-01-8.
- ↑ PAVLÍK, Milan. Stavebně-historický průzkum zámku v Manětíně. Renesanční zámek a jeho barok-ní přestavba císařským stavitelem Tomášem Haffeneckerem. Zprávy památkové péče. Roč. LVII, čís. 5–6, s. 163–166. Dostupné online.
- ↑ BUKAČOVÁ, Irena. Manětínská barokní plastika – sochařská rodina Borovců. In: Městské památkové zóny Manětín a Rabštejn: sborník příspěvků ze semináře. Mariánská Týnice: Muzeum a galerie severního Plzeňska, 1997. 129 s. S. 50–59.
- ↑ BUKAČOVÁ, Irena. Sochařská rodina Herscherů – Josef, Václav Ondřej a Václav Josef Herscherové. In: Severní Plzeňsko III: vlastivědná ročenka. Mariánská Týnice: Muzeum a galerie severního Plzeňska, 1997. 69 s. S. 15–45.
- ↑ a b PREISS, Pavel. František Julius Lux: západočeský rokokový malíř. 1.. vyd. Praha: Scriptorium, 2000. 215 s. ISBN 80-86197-23-9.
- ↑ LEJMAN, Beata. Philip Christian Bentum: malarz śląskiego baroku. Warszawa: Neriton, 2008. ISBN 978-83-7543-033-2.
- ↑ BUKAČOVÁ, Irena. Homo faber aulicus: služebníci a dvořané: unikátní barokní obrazová sbírka zámku Manětín. Mariánská Týnice: Muzeum a galerie severního Plzeňska 48 s. ISBN 978-80-87185-24-7.
- ↑ KAPSA, Václav. Variace na manětínské téma – Marie Gabriela hraběnka Lažanská jako hudebnice. Václav Kapsa. In: Cantantibus organis: hudební kultura raného novověku ve středoevropských souvislostech: ad honorem Jiří Sehnal. 1. vyd. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2016. 227 s. ISBN 978-80-7051-222-7. S. 171–179.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ŠTĚPÁNEK, Jan. Rod Lažanských ve vztahu k uměleckému prostředí českých zemí. Praha, 2017. 355 s. Disertační práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Zdeněk Hojda. Dostupné online.
