Malovice (Bor)
Malovice je malá vesnice, část města Bor v okrese Tachov. Nachází se asi 4,5 km na severovýchod od Boru. Prochází zde silnice II/199. Je zde evidováno 22 adres.[1] Trvale zde žije 15 obyvatel.[2]
Malovice leží v katastrálním území Málkovice o výměře 3,83 km2.[3]
Název
Název vesnice vznikl změnou staršího tvaru Malevice a lze ho vysvětlit jako ves lidí Málových. V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech: Maleuici (falzum, 1115), Malevici (1186), Maleuici (1239), Malouicz (1379), in Minori Malewicz (1408), in Malewiczkach (1454), w Malewiczych nebo Mallowitz (1714).[4]
Historie
V lese při silnici mezi Holostřevy a Malovicemi, kousek od křižovatky u Kadrnožky, je dochováno tvrziště, patrně z 10.–11. století. Je pravděpodobné, že by mohlo jít o zaniklou lokalitu Malevlaz (laz – pozemek jistého Maleva), sloužící jako obdobná hradiště v okolí (Ošelín, Dolní Polžice, Chodová Planá, Stráž ap.) k ochraně příhraničního území. Později došlo k přemístění sídel do příznivějších podmínek a vznikly vesnice s nápadně podobnými jmény: Malovice (původně Malevice) a Málkovice. Podobnost jmen vedla později k mnohým záměnám i nepřesnostem (např. Markovice). Historie Malovic by tedy mohla být výrazně starší, než se dosud předpokládalo.[zdroj?]
Malovice (spolu s Čečkovicemi) jsou poprvé písemně připomínány v zakládací listině kladrubského kláštera údajně z roku 1115[5] jako dar biskupa Oty z Řezna, což nelze pokládat za věrohodné. Jednak jde o falzum ze 13. století, jednak byl Ota z Řezna biskupem až v letech 1125–1140. Především však tyto lokality byly uvedeny mezi těmi, které byly knížetem Vladislavem I. z lokace klášteru vyloučeny. Malovice, Málkovice i Čečkovice jsou velmi starými vesnicemi, a i když se je, nebo jejich části, podařilo klášteru získat, dostaly se časem do šlechtických rukou. Malovice patřily Švamberkům (tehdy ještě pánům z Boru) možná už ve 13. století, při dělení majetků mezi různými rodovými větvemi náležely Švamberkům z Muckova. Prvním z nich, který se psal přímo z Malovic, byl Habart I. v roce 1371, takže už tehdy zde muselo být panské sídlo.[zdroj?] Druhou část vsi a tvrze držel jeho bratr Dobeš II. (připomínán v roce 1379), po něm jeho syn Hynek, který se po Malovicích psal a založil drobnou muckovsko-malovickou odnož.[6] Hynkovi ze Švamberka na Malovicích patřily od roku 1422 i nedaleké Holostřevy. Hynek žil v Malovicích, stejně jako jeho děti a vnuci, až do roku 1431, kdy došlo k vypálení širokého okolí vojáky páté křížové výpravy proti Čechám, tedy i Malovic. Ještě roku 1454 je zde připomínáno jen tvrziště. K obnovení osídlení došlo počátkem 70. let, malovičtí Švamberkové však už trvale přesídlili do Starého Sedla. Ve 30. letech 16. století se část vsi dostala do nešvamberských rukou, nejdříve Volfa Filibéře z Mělnic, pak Volfa Perglara z Perglasu a roku 1544 Gyntera z Videršperka, který držel celou ves i tvrz. V 80. letech se Malovice dostaly k Boru a od té doby sdílely stejný osud s borským panstvím.
K dalšímu zničení Malovic došlo ve třicetileté válce a zvláště v letech 1641–1648, kdy tudy několikrát procházela vojska císařská a především švédská. V roce 1650 bylo celé borské panství prodáno posledním borským Švamberkem Janem Vilémem II. Zikmundu Bedřichovi hraběti z Götzenu. Götzenové se postarali o obnovu obce, a to nejen starší části, ale Jan Zikmund Bedřich spolu s matkou Marií Isabelou, rozenou Trčkovou z Lípy, založili i nové Malovice, skupinu domků jižně od starých Malovic. Po smrti Jana Zikmunda Bedřicha v roce 1718 získal borské panství strýc Jan Karel, který ho o dva roky později prodal Löwensteinům. Karel Tomáš, III. kníže z Löwensteinu, Wertheimu a Rochefortu nechal přestavět malovickou tvrz do roku 1745 na lovecký dům, který se v podstatě zachoval dodnes (če. 1). Asi v polovině 19. století získal areál Johannes Menzl z Kočova, na počátku 20. století byla část přízemí objektu upravena na hospodu zkolaudovanou roku 1920, druhou v obci. První hospoda byla už od roku 1796 v čp. 25.
V roce 1927 byla mezi starší a novější částí Malovic postavena kaple Nejsvětější Trojice, která byla obnovena v roce 2009 a v roce 2012 byl do interiéru navrácen zrestaurovaný oltář.
Odkazy
Reference
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-09-30 [cit. 2003-09-30]. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 18.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 330.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze v okolí Boru a Kladrub, s. 111.
Literatura
- August SEDLÁČEK, Místopisný slovník historický, 19, s. 584
- Bohuslav ČAPKA, Švamberkové, Lehomští a Malovice, Heraldika a genealogie, 1–4/2011, s. 231–244
- Bohuslav Čapka, Švamberkové, aneb Kapitoly proti Paprockému a ostatním, Heraldika a genealogie, 1–4/2011, s. 57–162
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Malovice na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Málkovice na webu ČÚZK
