Malovice (Bor)
| Malovice | |
|---|---|
 Dům ev. č. 1 na pohlednici z roku 1908 | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Bor |
| Okres | Tachov |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°44′15″ s. š., 12°49′7″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 14 (2021)[1] |
| Katastrální území | Málkovice (3,83 km²) |
| PSČ | 348 02 |
| Počet domů | 10 (2021)[2] |
  Malovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 77623 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Malovice jsou malá vesnice, část města Bor v okrese Tachov. Nachází se asi 4,5 kilometru severovýchodně od Boru. Prochází zde silnice II/199. Malovice leží v katastrálním území Málkovice o výměře 3,83 km².[3]
Název[editovat | editovat zdroj]
Název vesnice vznikl změnou staršího tvaru Malevice a lze ho vysvětlit jako ves lidí Málových. V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech: Maleuici (falzum, 1115), Malevici (1186), Maleuici (1239), Malouicz (1379), in Minori Malewicz (1408), in Malewiczkach (1454), w Malewiczych nebo Mallowitz (1714).[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Malovice (spolu s Čečkovicemi) jsou poprvé písemně připomínány v zakládací listině kladrubského kláštera údajně z roku 1115[5] jako dar biskupa Oty z Řezna, což nelze pokládat za věrohodné. Jednak jde o falzum ze 13. století, jednak byl Ota z Řezna biskupem až v letech 1125–1140. Především však tyto lokality byly uvedeny mezi těmi, které byly knížetem Vladislavem I. z lokace klášteru vyloučeny. Malovice, Málkovice i Čečkovice jsou velmi starými vesnicemi, a i když se je, nebo jejich části, podařilo klášteru získat, dostaly se časem do šlechtických rukou. Malovice patřily Švamberkům (tehdy ještě pánům z Boru) možná už ve 13. století, při dělení majetků mezi různými rodovými větvemi náležely Švamberkům z Muckova.
Prvním z nich, který se psal přímo z Malovic, byl Habart I. v roce 1371.[zdroj?] V roce 1379 patřila část Malovic k muckovskému statku[6] Dobeše ze Švamberka († před rokem 1403) a po roce 1408 jeho synu Hynkovi.[7] Hynkovi ze Švamberka na Malovicích patřily od roku 1422 i nedaleké Holostřevy. Hynek žil v Malovicích, stejně jako jeho děti a vnuci, až do roku 1431, kdy došlo k vypálení širokého okolí vojáky páté křížové výpravy proti Čechám, tedy i Malovic. Ještě roku 1454 je zde připomínáno jen tvrziště. K obnovení osídlení došlo počátkem sedmdesátých let, malovičtí Švamberkové však už trvale přesídlili do Starého Sedla. Ve třicátých letech 16. století se část vsi dostala do nešvamberských rukou, nejdříve Volfa Filibéře z Mělnic, pak Volfa Perglara z Perglasu a roku 1544 Gyntera z Videršperka, který držel celou ves. V osmdesátých letech se Malovice dostaly k Boru a od té doby sdílely stejný osud s borským panstvím.
K dalšímu zničení Malovic došlo ve třicetileté válce a zvláště v letech 1641–1648, kdy tudy několikrát procházela vojska císařská a především švédská. V roce 1650 bylo celé borské panství prodáno posledním borským Švamberkem Janem Vilémem II. hraběti Zikmundu Bedřichovi z Götzenu. Götzenové se postarali o obnovu obce, a to nejen starší části, ale Jan Zikmund Bedřich spolu s matkou Marií Isabelou, rozenou Trčkovou z Lípy, založili i nové Malovice, skupinu domků jižně od starých Malovic. Po smrti Jana Zikmunda Bedřicha v roce 1718 získal borské panství strýc Jan Karel, který ho o dva roky později prodal Löwensteinům. Karel Tomáš, III. kníže z Löwensteinu, Wertheimu a Rochefortu, ve vsi nechal roku 1745 postavit lovecký dům (če. 1). Asi v polovině 19. století získal areál Johannes Menzl z Kočova, na počátku 20. století byla část přízemí objektu upravena na hospodu zkolaudovanou roku 1920, druhou v obci. První hospoda byla od roku 1796 v čp. 25.
V roce 1927 byla mezi starší a novější částí Malovic postavena kaple Nejsvětější Trojice, která byla obnovena v roce 2009 a v roce 2012 byl do interiéru navrácen zrestaurovaný oltář.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 186 | 177 | 175 | 158 | 153 | 162 | 159 | 82 | 64 | 46 | 22 | 16 | 15 | 20 | 14 |
| Počet domů | 33 | 33 | 32 | 33 | 33 | 33 | 32 | 18 | 18 | 15 | 9 | 9 | 9 | 9 | 10 |
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v letech 1869–1950 byla osadou obce Málkovice v okrese Tachov. V letech 1961–1979 byla částí obce Kurojedy v okrese Tachov. Od 1. ledna 1980 je částí města Bor v okrese Tachov.[10]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-01.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 18.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 330.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Místopisný slovník historický Království českého. Praha: Bursík & Kohout, 1909. 1043 s. S. 584.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Boru a Kladrub, s. 111.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 318. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ČAPKA, Bohuslav. Švamberkové, Lehomští a Malovice. Heraldika a genealogie. 2011, čís. 1–4, s. 231–244. ISSN 0232-0304.
- ČAPKA, Bohuslav. Švamberkové, aneb Kapitoly proti Paprockému a ostatním. Heraldika a genealogie. 2011, čís. 1–4, s. 57–162. ISSN 0232-0304.
- ROŽMBERSKÝ, Petr. Malovice a Málkovice. Hláska. 2022, roč. XXXIII, čís. 2, s. 22–28.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Malovice na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Málkovice na webu ČÚZK
