Müller a Kapsa
| Müller & Kapsa | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Datum založení | 1890 |
| Sídlo | Plzeň, Rakousko-Uhersko poté Československo |
| Adresa sídla | Plzeň, Česká republika, Česko |
| Klíčoví lidé | Antonín Müller Vojtěch Kapsa Lumír Kapsa František Müller |
| Charakteristika firmy | |
| Majitelé | Antonín Müller Vojtěch Kapsa František Müller Lumír Kapsa |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Müller & Kapsa byla stavební společnost, která patřila v první polovině 20. století k největším stavebním společnostem v Čechách.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Společnost založili v Plzni roku 1890 stavební inženýři Antonín Müller (1852–1927) a Vojtěch Kapsa (1855–1915). Její oficiální název zněl „Úřed. aut. stav. inženýři Müller & Kapsa, podnikatelé staveb v Plzni“.[1] Společnost se specializovala na železobetonové konstrukce a zpočátku působila hlavně v Plzni a okolí.[2]
V roce 1904 získala možnost podílet se na stavbě Riegrova nábřeží v Praze a její působnost se tak podstatně rozšířila.[2] Byla zde založena sesterská společnost „Úřed. aut. stav. Inženýři Kapsa & Müller, podnikatelé staveb v Praze“.[1]
Roku 1915 Vojtěch Kapsa zemřel a vedení firmy po něm převzal syn Lumír Kapsa. Roku 1921 pak vstoupil do firmy i syn Antonína Müllera, František Müller (investor Müllerovy vily). Pod vedením této nové generace dosáhla společnost svých největších úspěchů.[1][2]
Ještě v roce 1938 dostala firma zakázku na železniční trať z Havlíčkova Brodu do Brna, v roce 1939 pak začala stavět první úsek dálnice Praha-Brno. Během druhé světové války v roce 1942 ale svoji činnost přerušila a po válce už neobnovila. Roku 1948 byla společnost znárodněna a splynula s podniky Vodní stavby a Pozemní stavby Plzeň.[2]
Vybrané realizace[editovat | editovat zdroj]
- Kalikovský most, Plzeň[3]
- Masarykův most, Plzeň[3]
- železniční zastávka Jižní Předměstí, Plzeň[2]
- Most císaře a krále Františka Josefa I. (dnes Wilsonův most), Plzeň[4]
- Budova České státní průmyslové školy, Plzeň[4]
- Klášter redemptoristů, Plzeň[4]
- Čechův most, Praha[2]
- Hlávkův most, Praha[2]
- dělostřelecká tvrz Adam[2]
- dělostřelecká tvrz Dobrošov[2]
- Masarykův most v Týnci nad Sázavou[5]
- Hydroelektrárna na Štvanici a související vodní stavby, Praha[6][7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Müller a Kapsa na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Muzeum hlavního města Prahy: Stavitel Müllerovy vily [online]. [cit. 2019-03-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i Podnikatelé Müller & Kapsa: stavby z jedné i z druhé kapsy. Euro.cz [online]. 2010-02-07 [cit. 2019-03-20]. Dostupné online.
- ↑ a b LIŠKA, Miroslav. Plzeňské mosty a lávky. 1. vyd. [s.l.]: Starý most s.r.o., 2014. ISBN 978-80-87338-42-1.
- ↑ a b c Plzeňský architektonický manuál: Müller & Kapsa [online]. [cit. 2019-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Industriální topografie [online]. FA a VCPD ČVUT v Praze [cit. 2022-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Industriální topografie [online]. FA a VCPD ČVUT v Praze [cit. 2024-02-08]. Dostupné online.
- ↑ VÁCLAVOVIC, Stanislav J. Kapitoly z dějin Štvanice V. [online]. Praha 7 [cit. 2024-02-08]. Dostupné online.
