Lü-šun-kchou
| Lü-šun-kchou 旅顺口 | |
|---|---|
 Pohled na přístav a město ze staré japonské pevnosti | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 38°51′12″ s. š., 121°15′ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+8 |
| Stát |  Čína |
| Provincie | Liao-ning |
| Subprovinční město | Ta-lien |
  Lü-šun-kchou | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 512,15 km² |
| Počet obyvatel | 216 212 (2010) |
| Hustota zalidnění | 422,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 116041 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lü-šun-kchou, město Lü-šun nebo (doslova) přístav Lü-šun (čínsky pchin-jinem Lǚshùnkǒu, znaky zjednodušené 旅顺口, tradiční 旅順口), v minulosti také známé jako Port Arthur, Port Artur nebo Rjodžun (旅順) bylo dříve samostatné město, nyní je městským obvodem subprovinčního města Ta-lien.
Leží v provincii Liao-ning Čínské lidové republiky na jihu poloostrova Liao-tung, kde se nachází chráněný přírodní přístav. Právě tento přístav se stal jedním z důvodů pro vypuknutí první čínsko-japonské války[zdroj?] (1894–1895) a následně rusko-japonské války (1904–1905).
Historie[editovat | editovat zdroj]
Na „Západě“ (a v Rusku) byl od druhé poloviny 19. století přístav označován jako Port Arthur na počest kapitána britského královského námořnictva Williama C. Arthura, který v srpnu 1860, během druhé opiové války, připlul do tehdy rybářské vesnice Lü-šun se svou poškozenou fregatou na opravy.
Strategický význam přístavu si uvědomila čchingská vláda v 80. letech 19. století a vybudovala zde vojenskou základnu. V listopadu 1894, během první čínsko-japonské války, přístav i město dobyly japonské síly a podle Šimonosecké mírové smlouvy z dubna 1895 přešel k Japonsku. Pod nátlakem velmocí (Ruska, Francie a Německa – takzvaná Intervence Tří) však Japonci o měsíc později museli Port Arthur vrátit Čchingům.
Roku 1898 Čína pod tlakem Ruska souhlasila s pronájmem Port Arthuru na 25 let. V ruském držení však zůstal jen krátce. Ještě před vyhlášením rusko-japonské války podniklo 8. února 1904 japonské námořnictvo útok na přístav. V srpnu dospěla k přístavu i japonská pozemní vojska, která začala 7. srpna přístav ostřelovat a zahájila obléhání. Obrana obléhané pevnosti, zprvu vedená generálem Romanem Kondratěnkem, trvala do 2. ledna 1905, kdy ruská vojska kapitulovala.[1] Podle Portsmouthské mírové smlouvy přešla ruská práva na Japonsko. Japonci si ponechali přístav, který za jejich správy nesl název Rjodžun, i po vypršení pronájmu roku 1923 a okupovali ho do roku 1945, kdy byl dobyt vojsky Sovětského svazu. Sovětský svaz si přístav pronajal od Číny na 30 let, později se však dohodl s Čínskou lidovou republikou na dřívějším odchodu a v květnu 1955 předal vojenskou základnu i město Číňanům.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ S. 1. Lidové noviny [online]. 1905-01-03 [cit. 2013-07-04]. Roč. 45, čís. 3, s. 1. Dostupné online. ISSN 1214-1240.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lü-šun-kchou na Wikimedia Commons
