Logický obvod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Logický obvod je elektronický obvod, který pracuje s diskrétními stavy. Na rozdíl od analogových elektronických obvodů, které jsou založené na kontinuální formě informace (např. ručičkové hodiny s mechanickými převody), v logických či číslicových obvodech je informace reprezentována a zpracovávána v nespojité podobě (např. hodiny, které zobrazují čas jako čísla). Součástky v logických obvodech (např. tranzistory), z principu pracují analogově, jsou však používány ve spínacím režimu, který umožňuje od jejich analogové povahy abstrahovat a pracovat s nimi jakoby byly diskrétní a zpracovávaly pouze číslicovou informaci. Z logických obvodů se skládají číslicové systémy.

Logické obvody lze realizovat nejen elektronicky, ale též na elektromechanickém, čistě mechanickém, optickém nebo jiném principu. Proti převažující elektronice mají ale dnes tyto realizace zanedbatelný význam.

Na pomezí analogových a číslicových elektronických obvodů je např. komparátor, který jako výsledek porovnání dvou analogových napětí vrátí logickou hodnotu, nebo A/D a D/A převodníky, převádějící analogové veličiny do číslicové podoby a naopak.

[editovat] Dělení

• kombinační logické obvody, u kterých jsou hodnoty výstupních proměnných pouze funkcí hodnot vstupních proměnných. Kombinační znamená, že výstupní hodnoty závisí na kombinaci vstupních hodnot.
• sekvenční logické obvody, u kterých výstupní hodnoty závisí nejen na kombinaci vstupních hodnot, ale též na určité posloupnosti sekvenci předchozích vstupních hodnot, která je uchovávána jako tzv. vnitřní stav obvodu.

[editovat] Skladba

Logické obvody se skládají ze stejných základních prvků, tzv. logických členů (nazývaných též hradla).