Booleova algebra
Booleova algebra je algebraická struktura, která modeluje vlastnosti množinových a logických operací. Je nazvána podle irského matematika George Boolea. Klíčový význam mají Booleovy algebry také pro metodu forsingu.
Obsah |
Formální definice [editovat]
Booleova algebra je definována jako distributivní komplementární svaz.
Jinou ekvivalentní definicí je následující. Booleova algebra je šestice (A, ∧, ∨, −, 0, 1), kde A je neprázdná množina, 0 ∈ A je nejmenší, 1 ∈ A největší prvek, − je unární operace (komplement) a ∧, ∨ jsou binární operace (průsek, spojení) na A, splňující následující axiomy.
-
Komutativita: 

Distributivita: 

Neutralita 0 a 1: 

Komplementarita: 

Nedegenerovanost: 
Axiom nedegenerovanosti se někdy neuvádí. V takovém případě je také jednoprvková množina Booleovou algebrou.
Vlastnosti [editovat]
Pro Booleovu algebru A a každé x, y, z ∈ A platí:
- asociativita: (x ∨ y) ∨ z = x ∨ (y ∨ z), (x ∧ y) ∧ z = x ∧ (y ∧ z)
- absorpce: x ∨ (x ∧ y) = x, x ∧ (x ∨ y) = x
- agresivita nuly: x ∧ 0 = 0
- agresivita jedničky: x ∨ 1 = 1
- idempotence: x ∨ x = x, x ∧ x = x
- absorpce negace: x ∨ (−x ∧ y) = x ∨ y, x ∧ (−x ∨ y) = x ∧ y
- dvojitá negace: −(−x) = x
- De Morganovy zákony: −x ∧ −y = −(x ∨ y), −x ∨ −y = −(x ∧ y)
- 0 a 1 jsou vzájemně komplementární: −0 = 1, −1 = 0
Příklady [editovat]
Nejjednodušší příklady [editovat]
- Nejjednodušší Booleova algebra obsahuje pouze jeden prvek, neboli 0 = 1 (zde nejde o spor, nýbrž o dvojí značení jednoho prvku). Všechny operace dávají stejný výsledek (jiné zde ani neexistují), proto se nazývá triviální. Tato algebra samozřejmě může existovat jedině tehdy, když se vypustí axiom nedegenerovanosti.
- Dvouprvková algebra je algebra nad množinou A = {0, 1}, kde operace jsou dány přirozeným způsobem.
Používané Booleovy algebry [editovat]
Nejvýznamnějšími příklady Booleových algeber jsou algebry výroků (či obecněji Lindenbaumovy algebry formulí) a množinové algebry.
- U algeber výroků v dvouhodnotové logice je A = {nepravda, pravda}, 0 = nepravda, 1 = pravda a operace odpovídají disjunkci, konjunkci a negaci.
- Lindenbaumovy algebry jsou definovány nad množinou A všech tříd ekvivalence formulí daného jazyka a operace jsou stejné jako u algeber výroků.
- U množinových algeber je algebra definována nad potenční množinou libovolné množiny S, tzn. A = 2S, nejmenším prvkem 0 je prázdná množina, největším prvkem 1 je sama množina S a operace odpovídají průniku, sjednocení a doplňku do množiny S.
Související články [editovat]








