Linduška úhorní
 Linduška úhorní | |
|---|---|
 Linduška úhorní | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | konipasovití (Motacillidae) |
| Rod | linduška (Anthus) |
| Binomické jméno | |
| Anthus campestris (Linnaeus, 1758) | |
 Rozšíření lindušky úhorní (světle zeleně – hnízdiště, světle modře – migrace, modře – zimoviště) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Linduška úhorní (Anthus campestris) je středně velký pták z čeledi konipasovitých.
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Druh tvoří 2 poddruhy.
- A. c. campestris – linduška úhorní evropská obývá celou Evropu a Asii po jihozápadní Sibiř a severozápadní Kazachstán.
- A. c. griseus – linduška úhorní turkestánská žije na území dále na východ.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Velká linduška s délkou těla 15,5–18 cm. Je poměrně jednobarevně zbarvená, bez výrazného proužkování hřbetu a s neskvrněnou bělavou spodinou (nebo jen několik čárek po stranách hrudi). Na hlavě je nápadný světlý nadoční proužek. Výraznou částí opeření jsou tmavé střední krovky s kontrastním světlým lemem. Mladí ptáci mají výrazně čárkovaný hřbet a hruď.[3]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Má palearktický typ rozšíření. Je tažná, zimuje v Sahelu, Egyptě, Arábii a Přední Asii.[2] Hnízdí na písčitých místech a mýtinách.[4]
Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]
Dříve hnízdila na několika místech České republiky, v současnosti hnízdí pravidelně již jen v Podkrušnohoří; z jižní Moravy prakticky vymizela. V letech 2001–2003 byla její početnost odhadována na 20–40 párů ve srovnání se 100–200 páry v letech 1973–1977.[5]
Potrava[editovat | editovat zdroj]
V potravě převládá hmyz, hlavně brouci a mravenci, v zimě občas požírá také semena a části rostlin.[2]
Hnízdění[editovat | editovat zdroj]
Hnízdí většinou monogamně, často se však vyskytují i případy bigynie. Hnízdo staví oba ptáci dobře skryté na zemi, většinou v prohlubenině nebo polodutině. Ročně mívá 1 až 2 snůšky po 4–5 bělavých, šedavých nebo nazelenalých, hustě hnědě skvrnitých vejcích o rozměrech 20,7 × 15,8 mm. Inkubace trvá 12–13 dnů, sedí pouze samice. Mláďata krmí většinou oba rodiče, přičemž samice aktivněji než samec. Hnízdní péče trvá 12–15 dnů.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ a b c d HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 3. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.
- ↑ SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Plzeň: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.
- ↑ SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.
- ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu linduška úhorní na Wikimedia Commons - Galerie linduška úhorní na Wikimedia Commons
Taxon Anthus campestris ve Wikidruzích- Jarmila Kačírková: Linduška úhorní (Anthus campestris) Maďarsko, 2.5.2019. Dostupné online.
