Leopold Jansa
| Leopold Jansa | |
 |
|
| Narození | 23. března 1795 Ústí nad Orlicí |
|---|---|
| Úmrtí | 25. ledna 1875 (ve věku 79 let) Vídeň |
| Povolání | houslista, skladatel a hudební pedagog |
Leopold Jansa (23. března 1795, Ústí nad Orlicí – 25. ledna 1875, Vídeň) byl český houslista, skladatel a hudební pedagog.
Obsah |
Život [editovat]
Základy hudebního vzdělání získal v Ústí u místního kantora Jahody a varhaníka Zizia. Maturoval na gymnáziu v Brně a odešel do Vídně studovat práva. Zde se spřátelil se skladatelem Janem Václavem Voříškem a s mecenášem umění J. N. Ziziem, patrně příbuzným svého prvního učitele. Po dvou letech studia práv zanechal a zcela se věnoval hudbě. Skladbu studoval u vídeňského skladatele a pedagoga Emanuela Förstra.
V roce 1823 se stal členem orchestru hraběte Vilém Brunšvického. Zde pobyl pouze jeden rok, protože v následujícím roce se stal členem orchestru dvorní opery ve Vídni a profesorem vídeňské konzervatoře. Kromě toho se věnoval sólové koncertní činnosti. Založil smyčcové kvarteto (Karl Holz - druhé housle, Karl Traugott Queisser - viola. a Josef Linke - violoncello), se kterým pořádal každoročně cyklus kvartetních večerů. Tyto koncerty byly hodnoceny jako nejvýznamnější hudební událost vedle koncertů Filharmoniků.
V roce 1850 pořádal v Londýně koncert, jehož výtěžek byl věnován ve prospěch uherských uprchlíků. To rozlítilo císaře Františka Josefa I. natolik, že byl okamžitě zbaven místa v orchestru i místa profesora na konzervatoři. Zůstal v Londýně a živil se občasnými koncerty. V roce 1869 se vrátil do Vídně, byl omilostněn a obdržel i státní penzi. V hudební kariéře však již nepokračoval
Jeho hudba však zcela nezapadla. Zůstala trvalou součástí repertoáru komorních souborů. O její životnosti svědčí i to, že v roce 2008 bylo v Itálii založeno Trio Jansa, které tak úspěšně šíří skladatelovo jméno ve světě.
Dílo [editovat]
Komponoval výhradně komorní skladby a skladby pro housle. Fétis v [1] uvádí čtyři houslové koncerty. Dochoval se však pouze jeden (op. 83).
Z dalších skladeb:
- Variace na Meyerbeerovu Hvězdu severu, op. 8
- Variace na Gluckovo téma, op. 9
- Variace na Mozartovo téma, op. 11
- Variace na uherské téma, op. 14
- Variace brilantní, op. 25
- Variace na tři témata Rossiniho, op. 67
- Fantazie op. 32
Dnes je živá jeho instruktivní literatura, zejména houslová dueta.
Reference [editovat]
Literatura [editovat]
- Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
- Pazdírkův hudební slovník naučný : Část osobní. II, Svazek prvý. A-K, Brno, 1937
- Oesterreichisches Musiklexikon. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 2003, ISBN 3-7001-3044-9, Band 2.
- Felix Czeike: Historisches Lexikon Wien. Verlag Kremayr & Scheriau, Wien 1993, ISBN 3-218-00544-2. Band 2. S. 340f.
- Eduard Hanslick: Geschichte des Concertwesens in Wien. 2 Bde. Braumüller, Wien 1869/1870. (dostupné online)
