Leopold Jansa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Leopold Jansa
Narození 23. března 1795
Ústí nad Orlicí
Úmrtí 25. ledna 1875 (ve věku 79 let)
Vídeň
Povolání houslista, skladatel a hudební pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold Jansa (23. března 1795, Ústí nad Orlicí25. ledna 1875, Vídeň) byl český houslista, skladatel a hudební pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Základy hudebního vzdělání získal v Ústí u místního kantora Jahody a varhaníka Zizia. Maturoval na gymnáziu v Brně a odešel do Vídně studovat práva. Zde se spřátelil se skladatelem Janem Václavem Voříškem a s mecenášem umění J. N. Ziziem, patrně příbuzným svého prvního učitele. Po dvou letech studia práv zanechal a zcela se věnoval hudbě. Skladbu studoval u vídeňského skladatele a pedagoga Emanuela Förstra.

V roce 1823 se stal členem orchestru hraběte Vilém Brunšvického. Zde pobyl pouze jeden rok, protože v následujícím roce se stal členem orchestru dvorní opery ve Vídni a profesorem vídeňské konzervatoře. Kromě toho se věnoval sólové koncertní činnosti. Založil smyčcové kvarteto (Karl Holz - druhé housle, Karl Traugott Queisser - viola. a Josef Linke - violoncello), se kterým pořádal každoročně cyklus kvartetních večerů. Tyto koncerty byly hodnoceny jako nejvýznamnější hudební událost vedle koncertů Filharmoniků.

V roce 1850 pořádal v Londýně koncert, jehož výtěžek byl věnován ve prospěch uherských uprchlíků. To rozlítilo císaře Františka Josefa I. natolik, že byl okamžitě zbaven místa v orchestru i místa profesora na konzervatoři. Zůstal v Londýně a živil se občasnými koncerty. V roce 1869 se vrátil do Vídně, byl omilostněn a obdržel i státní penzi. V hudební kariéře však již nepokračoval

Jeho hudba však zcela nezapadla. Zůstala trvalou součástí repertoáru komorních souborů. O její životnosti svědčí i to, že v roce 2008 bylo v Itálii založeno Trio Jansa, které tak úspěšně šíří skladatelovo jméno ve světě.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Komponoval výhradně komorní skladby a skladby pro housle. Fétis v [1] uvádí čtyři houslové koncerty. Dochoval se však pouze jeden (op. 83).

Z dalších skladeb:

  • Variace na Meyerbeerovu Hvězdu severu, op. 8
  • Variace na Gluckovo téma, op. 9
  • Variace na Mozartovo téma, op. 11
  • Variace na uherské téma, op. 14
  • Variace brilantní, op. 25
  • Variace na tři témata Rossiniho, op. 67
  • Fantazie op. 32

Dnes je živá jeho instruktivní literatura, zejména houslová dueta.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. François-Joseph Fétis: Biographie universelle des musiciens, Paris, Firmin Didot Frères, 1866

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Pazdírkův hudební slovník naučný : Část osobní. II, Svazek prvý. A-K, Brno, 1937
  • Oesterreichisches Musiklexikon. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 2003, ISBN 3-7001-3044-9, Band 2.
  • Felix Czeike: Historisches Lexikon Wien. Verlag Kremayr & Scheriau, Wien 1993, ISBN 3-218-00544-2. Band 2. S. 340f.
  • Eduard Hanslick: Geschichte des Concertwesens in Wien. 2 Bde. Braumüller, Wien 1869/1870. (dostupné online)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]