Kyselina chromová

Kyselina chromová
Obecné
Systematický název	Kyselina chromová
Anglický název	Chromic acid
Německý název	Chromsäure
Sumární vzorec	H2CrO4
Vzhled	Tmavě červená až žlutá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS	7738-94-5 {{{Další čísla CAS}}}
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	231-801-5
Indexové číslo
Číslo EC (enzymy)	{{{Číslo EC}}}
PubChem	{{{PubChem}}}
ChEBI	{{{ChEBI}}}
Vlastnosti
Molární hmotnost	116,95 g/mol
Teplota tání	Rozklad
Hustota	1,5 g/cm3 (50 % CrO3)
Rozpustnost ve vodě	185,4 g CrO3/100 ml (20 °C)
Bezpečnost
Nebezpečný pro životní prostředí (N) Oxidující (O) Vysoce toxický (T+)
R-věty	R9, R24/25, R26, R35, R42/43, R45, R46, R48/23
S-věty	S43, S45, S60, S61
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Kyselina chromová je jednou z mála kyselin kovů (k těm patří ještě kyselina manganistá, kyselina osmičelá, kyselina rhenistá, kyselina zlatitá, kyselina zlatná a kyselina wolframová) . Existují dvě kyseliny chromové: kyselina chromová, která má vzorec H₂CrO₄ a kyselina dichromová, jejíž vzorec je H₂Cr₂O₇.

Jsou to nestálé kyseliny. Chrom je v nich obsažen na oxidačním čísle 6+. Jejich anhydridem je oxid chromový CrO₃.

Soli kyseliny chromové se nazývají chromany a dichromany. Chromany mají anion CrO₄^2- a dichromany anion Cr₂O₇^2-.

Chromany a dichromany

Chromany mají hlavně žluté zbarvení, dichromany jsou pro změnu oranžové a jsou stálé v kyselém prostředí. Dichroman draselný K₂Cr₂O₇ se používá v analytické chemii. Pro výrobu barev se používá tzv. žlutý ultramarín BaCrO₄ (chroman barnatý) a chroman olovnatý PbCrO₄ nazývaný chromová žluť. Velmi efektním pokusem je tepelný rozklad dichromanu amonného:

(NH₄)₂Cr₂O₇ → N₂ + Cr₂O₃ + 4 H₂O