Kyselina chromová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kyselina chromová
ChromicAcid.png
Obecné
Systematický název Kyselina chromová
Anglický název Chromic acid
Německý název Chromsäure
Sumární vzorec H2CrO4
Vzhled Tmavě červená až žlutá kapalina
Identifikace
Vlastnosti
Molární hmotnost 116,95 g/mol
Teplota tání Rozklad
Hustota 1,5 g/cm3 (50 % CrO3)
Rozpustnost ve vodě 185,4 g CrO3/100 ml (20 °C)
Bezpečnost
Nebezpečný pro životní prostředí
Nebezpečný pro životní prostředí (N)
Oxidující
Oxidující (O)
Vysoce toxický
Vysoce toxický (T+)
R-věty R9, R24/25, R26, R35, R42/43, R45, R46, R48/23
S-věty S43, S45, S60, S61
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Kyselina chromová je jednou z mála kyselin kovů (k těm patří například ještě kyselina manganistá, kyselina osmičelá, kyselina rhenistá, kyselina zlatitá, kyselina zlatná a kyselina wolframová) . Existují dvě kyseliny chromové: kyselina chromová, která má vzorec H2CrO4 a kyselina dichromová, jejíž vzorec je H2Cr2O7.

Jsou to nestálé kyseliny. Chrom je v nich obsažen na oxidačním čísle 6+. Jejich anhydridem je oxid chromový CrO3.

Soli kyseliny chromové se nazývají chromany a dichromany. Chromany mají anion CrO42- a dichromany anion Cr2O72-.

Chromany a dichromany[editovat | editovat zdroj]

Chromany mají hlavně žluté zbarvení, dichromany jsou pro změnu oranžové a jsou stálé v kyselém prostředí. Dichroman draselný K2Cr2O7 se používá v analytické chemii. Pro výrobu barev se používá tzv. žlutý ultramarín BaCrO4 (chroman barnatý) a chroman olovnatý PbCrO4 nazývaný chromová žluť. Velmi efektním pokusem je tepelný rozklad dichromanu amonného:

(NH4)2Cr2O7 → N2 + Cr2O3 + 4 H2O