Chroman olovnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chroman olovnatý
Krystaly chromanu olovnatého
Obecné
Systematický název Chroman olovnatý
Triviální název Chromová žluť
Anglický název Lead(II) chromate
Německý název Blei(II)-chromat
Sumární vzorec PbCrO4
Vzhled červené krystaly nebo oranžovožlutý až žlutý prášek
Identifikace
UN kód 3288
Číslo RTECS GB2975000
Vlastnosti
Molární hmotnost 323,2 g/mol
Teplota tání 844 °C
Hustota 6,123 g/cm3 (15 °C)
Index lomu nDa= 2,30
nDb= 2,36
nDc= 2,66
Tvrdost 2,5 - 3
Součin rozpustnosti 2,82•10-13
Relativní permitivita εr 9,62
Měrná magnetická susceptibilita -0,002 19 Sm-1
Struktura
Krystalová struktura jednoklonná (α)
kosočtverečná (β)
čtverečná (γ)
Hrana krystalové mřížky α - modifikace
a= 710 pm
b= 740 pm
c= 680 pm
β= 77°30´
β - modifikace
a= 867 pm
b= 559 pm
c= 713 pm
γ - modifikace
a= 674 pm
c= 1 397 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -910,9 kJ/mol
Standardní molární entropie S° 152,7 JK-1mol-1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° -819,6 kJ/mol
Bezpečnost
Toxický
Toxický (T)
Nebezpečný pro životní prostředí
Nebezpečný pro životní prostředí (N)
R-věty R45, R61, R33, R62, R50/53
S-věty S53, S45, S60, S61

GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08

GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09

H-věty H350 H360Df H373 H410
NFPA 704
NFPA 704.svg
0
3
0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Chroman olovnatý (PbCrO4) je sloučenina kyseliny chromové a olova.

Chroman olovnatý v historické sbírce barev Technické univerzity Drážďany, Německo

Používá se pro výrobu pigmentů a barviv, detergentů, směsí na odbarvování vlasů, fotocitlivých materiálů, pyrotechnických směsí nebo k restaurování historických předmětů.

Zdravotní rizika[editovat | editovat zdroj]

Protože obsahuje olovo a šestimocný chrom, jedná se o jedovatou látku. Je toxický pro reprodukci a jedná se o karcinogen.

V lednu 2010 byl Evropskou agenturou pro chemické látky zařazen na kandidátský seznam nebezpečných látek vzbuzujících mimořádné obavy pro autorizaci dle směrnice REACH.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Miroslav Šuta: REACH: 14 nebezpečných chemických látek přidáno na "černou listinu" , respekt.cz, 24. ledna 2010

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.