Chroman olovnatý
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Chroman olovnatý | |
|---|---|
| Obecné | |
| Systematický název | Chroman olovnatý |
| Triviální název | Chromová žluť |
| Anglický název | Lead(II) chromate |
| Německý název | Blei(II)-chromat |
| Sumární vzorec | PbCrO4 |
| Vzhled | červené krystaly nebo oranžovožlutý až žlutý prášek |
| Identifikace | |
| UN kód | 3288 |
| Číslo RTECS | GB2975000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 323,2 g/mol |
| Teplota tání | 844 °C |
| Hustota | 6,123 g/cm³ (15 °C) |
| Index lomu | nDa= 2,30 nDb= 2,36 nDc= 2,66 |
| Tvrdost | 2,5 - 3 |
| Součin rozpustnosti | 2,82•10-13 |
| Relativní permitivita εr | 9,62 |
| Měrná magnetická susceptibilita | -0,002 19 Sm-1 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | jednoklonná (α) kosočtverečná (β) čtverečná (γ) |
| Hrana krystalové mřížky | α - modifikace a= 710 pm b= 740 pm c= 680 pm β= 77°30´ β - modifikace a= 867 pm b= 559 pm c= 713 pm γ - modifikace a= 674 pm c= 1 397 pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | -910,9 kJ/mol |
| Standardní molární entropie S° | 152,7 J K-1 mol-1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | -819,6 kJ/mol |
| Bezpečnost | |
| R-věty | R45, R61, R33, R62, R50/53 |
| S-věty | S53, S45, S60, S61 |
| H-věty | H350 H360Df H373 H410 |
| NFPA 704 | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Chroman olovnatý (PbCrO4) je sloučenina kyseliny chromové a olova.
Používá se pro výrobu pigmentů a barviv, detergentů, směsí na odbarvování vlasů, fotocitlivých materiálů, pyrotechnických směsí nebo k restaurování historických předmětů.
Zdravotní rizika [editovat]
Protože obsahuje olovo a šestimocný chrom, jedná se o jedovatou látku. Je toxický pro reprodukci a jedná se o karcinogen.
V lednu 2010 byl Evropskou agenturou pro chemické látky zařazen na kandidátský seznam nebezpečných látek vzbuzujících mimořádné obavy pro autorizaci dle směrnice REACH.[1]
Reference [editovat]
- ↑ Miroslav Šuta: REACH: 14 nebezpečných chemických látek přidáno na "černou listinu" , respekt.cz, 24. ledna 2010
Literatura [editovat]
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.