Kyselina selenová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kyselina selenová
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
3D model
3D model
Obecné
Systematický názevKyselina selenová
Sumární vzorecH2SeO4
Identifikace
Registrační číslo CAS7783-08-6
Vlastnosti
Molární hmotnost144,972 g/mol
Teplota tání58 °C
Teplota varu260 °C
Hustota2,950 8 g/cm3 (15 °C)
Disociační konstanta pKacca -3; 1,9
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyselina selenová je jednou ze dvou kyslíkatých kyselin selenu. Získáváme ji oxidací kyseliny seleničité nebo práškového selenu chlorem: Jejím anhydridem je oxid selenový.

H2SeO3 + Cl2 + H2O → H2SeO4 + 2HCl,

resp.

Se + 3Cl2 + 4H2O → H2SeO4 + 6HCl,

nebo kyselinou chlorečnou případně zahříváním s koncentrovaným peroxidem vodíku.

Kyselina selenová je bezbarvá krystalická látka, která se vyznačuje oxidačními vlastnostmi. Je málo stálá. Snadno odštěpuje kyslík. Ve vodě se zejména za tepla dobře rozpouští a jako pevná látka je silně hygroskopická. S vodou tvoří hydráty, zejména monohydrát H2SeO4.H2O, který tvoří jehlicovité krystaly, tající při 25 °C. Její tavenina při ochlazování snadno tvoří podchlazenou taveninu, která se chová jako silně viskózní kapalina.

Zahříváním par na vysokou teplotu se rozkládá na oxid seleničitý, vodu a kyslík:

2H2SeO4 → 2SeO2 + 2H2O + O2.

Soli kyseliny selenové se nazývají selenany a jsou podobné síranům (solím kyseliny sírové). Zajímavou vlastnost má směs kyseliny selenové a kyseliny chlorovodíkové. Tato směs má podobné účinky na vzácné kovy jako směs kyseliny chlorovodíkové a kyseliny dusičné, která se nazývá lučavka královská, neboť z chlorovodíku uvolňuje aktivní chlor za současné redukce na kyselinu seleničitou (opak přípravy kyseliny selenové, viz první rovnice shora).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Selenic acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]