Kyberšikana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Kyberšikana (též kybernetická šikana, počítačová šikana či cyberbullying) je druh šikany, který využívá elektronické prostředky, jako jsou mobilní telefony, e-maily, pagery, internet, blogy a podobně. Řada jejích projevů může spadat do oblasti kriminálních činů. Její nejobvyklejší projevy představuje zasílání obtěžujících, urážejících či útočných mailů a SMS, vytváření stránek a blogů dehonestujících ostatní, popřípadě může kyberšikana sloužit k posilování klasických forem šikany, nejčastěji prostřednictvím nahrání scény na mobilní telefon a jejího následného rozeslání známým dotyčného, popřípadě prostřednictvím vystavení na internetu. Zejména poslední varianta šikany může být extrémně nebezpečná – pokud se spojí s nějakou velmi ponižující situací, takovéto zveřejnění ponižujících materiálů obrovskému množství lidí (které nejde vzít zpět) mnohonásobně zvyšuje utrpení a trauma oběti, což na ni může mít extrémně neblahý dopad.

Kyberšikana je velkým problémem v řadě zemí. Řada zemí kvůli ní přijímá nové zákony a bezpečnostní opatření (např. Polsko filtruje na školních sítích přístup k internetu a zakáže dětem používat na školách mobilní telefony, Jižní Korea přijímá rozsáhlé restriktivní úpravy ohledně využití internetu), některé země už dokonce ustavily speciální policejní vyšetřovací týmy určené pro boj s kyberšikanou (např. Jižní Korea, kde kyberšikana představuje vážný celospolečenský problém).[1] V USA je kyberšikana od roku 2006 federálním zločinem.

Výhody kyberšikany pro pachatele[editovat | editovat zdroj]

Kyberšikana má pro řadu jedinců oproti tradiční šikaně řadu výhod. Šikovný a inteligentní pachatel je jen těžko polapitelný, postižení (podobně jako u tradiční šikany) nemají příliš tendenci si stěžovat a zveřejňovat tak své ponížení a internetové prostředí navíc smazává rozdíly ve fyzické síle a sociálního postavení ve skupině. Otevírá tedy pole i těm, kteří nemají žádné přátele a tudíž si nemohou utvořit tlupu, s níž by terorizovali okolí, kteří nemají dost fyzické síly a prestiže, aby oběť terorizovali v reálném světě. Může se navíc týkat všech věkových skupin a může je zasáhnout doslova přes celý svět. Jednotlivé systémy komunitních a sociálních sítí umožňují sdílení obsahu všem a proto není problém pro kohokoliv s nekalými úmysly, aby umisťoval jakýkoliv obsah, který oběť poníží, či znemožní.

Známé případy[editovat | editovat zdroj]

Prvním udávaným závažným případem kyberšikany je případ Star Wars kid (2003), kdy internetové zveřejnění videonahrávky, na níž se Ghyslain Raza nepříliš úspěšně pokoušel ztvárnit postavu Darth Maula, přivedlo chlapce na pokraj psychického zhroucení a musel se ze své nabyté popularity (skutečně celosvětové) dlouhodobě léčit. Jedním z prvních a zároveň nejtragičtějších případů tohoto typu ve slovanských zemích je případ z gdaňského gimnazja č. 2, jehož čtrnáctiletá žačka Anna spáchala sebevraždu poté, co ji pět spolužáků před celou třídou podrobilo sexuální šikaně, kterou nahráli na mobil a slíbili zveřejnit na internetu.

Rizika pro pachatele[editovat | editovat zdroj]

Na druhé straně kyberšikana může být velmi nebezpečná pro jejího pachatele – při nerozumné formě užití či souhře náhod může vést k odhalení a jednoznačnému prokázání šikany. V případě Anny byla nahrávka z mobilu použita jako klíčový důkaz v procesu s násilníky (a to navzdory tomu, že ji autor na internet nevyvěsil a smazal ji ihned poté, co se dozvěděl o dívčině sebevraždě - policejní technici totiž dokázali smazaný film zrekonstruovat). V českých podmínkách je znám případ masové rvačky žáků ZŠ Elišky Krásnohorské s žáky ZŠ SNP v Ústí nad Labem, kde někteří účastníci byli vyzbrojeni i boxery. Nikdo z vedení škol o ní neměl ponětí, dokud její záznam nebyl objeven na internetu (asi není pochyb o tom, že reportáže v televizních novinách a zájem ředitelů obou škol a primátora města nepředstavovaly ten typ popularity, po kterém autoři nahrávky toužili).

Na druhé straně, v současné době existuje zvýšené riziko pro pachatele pouze v případě nahrání scénky s jasně identifikovatelnými účastníky, nebo pro pachatele velmi neinteligentního, který buďto postupuje velmi naivně ohledně použitých internetových prostředků, nebo se nechá jednoznačně identifikovat svým výtvorem. Jinak je boj s ostatními formami kyberšikany, jako je zakládání dehonestujících stránek či napadání a sexuální obtěžování pomocí mailů, zatím v počátcích.

Jednak se tím postižení příliš nechlubí, jednak anonymita a nepřehlednost internetu, obrovské množství open proxy a podobných anonymizujících faktorů a možnost použít servery z divokého zahraničí, kde je pro policii rodného státu problém získat plodnou spolupráci, poskytuje rozsáhlé možnosti, jak odeslat podobné věci i ze svého domácího počítače, aniž by dotyčnému významněji hrozilo odhalení (platí to zejména v zemích, kde boj s kyberšikanou není patřičně rozvinut, ovšem dostatečně schopný jedinec se zatím může vysmívat i snaze policie států v této oblasti nejpokročilejších). Mladí teenageři zde navíc mohou těžit z toho, že jejich znalosti počítačové techniky v současné době obvykle v rozsahu několika řádů překračují znalosti rodičů - často si mohou dělat na počítači doslova co chtějí, aniž by rodiče měli jakoukoliv šanci je nějak účinně kontrolovat.

Šikana pomocí blogů[editovat | editovat zdroj]

Velmi rozšířenou se stává šikana využívající fenoménu blogů. V podstatě může mít čtyři hlavní podoby:

  • vkládání agresívních a útočných komentářů do cizího blogu (šikovný a velmi vytrvalý jedinec může přinutit oběť zcela zrušit komentáře)
  • vytváření blogů a příspěvků na vlastním blogu s texty, které poškozují a šikanují oběť
  • vytváření „falešných blogů“ – tj. blogů, které se tváří, že je psala oběť šikany, která je tímto způsobem poškozována tak, že je ostatním sugerováno, že je autorkou textů a materiálů, které by samozřejmě nikdy nenapsala nebo nezveřejnila
  • nabourání cizího blogu a jeho úprava ke škodě oběti

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://news.bbc.co.uk/1/hi/programmes/click_online/6112754.stm Dan Simmons: Cyber bullying rises in S Korea, BBC 3. listopadu 2006

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Instituce zaměřené na prevenci kyberšikany a dalších nebezpečných jevů[editovat | editovat zdroj]