Květoslav Šipr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. MUDr. ThLic. Květoslav Šipr
Květoslav Šipr 2010
Květoslav Šipr 2010
Narození23. června 1934
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí28. února 2022 (ve věku 87 let)
Brno
Povolánílékař, teolog a vysokoškolský učitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Květoslav Šipr (23. června 1934 Brno28. února 2022 Brno) byl český lékař a teolog, specializující se na gerontologii a bioetiku.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

V Brně absolvoval střední školu i lékařskou fakultu. Po promoci v roce 1958 krátce působil na interním oddělení nemocnice v Dačicích. Koncem téhož roku 1958 byl zatčen a odsouzen k deseti měsícům odnětí svobody za „podvracení republiky“ pro činnost mezi brněnskou mládeží. Po odpykání trestu pracoval téměř tři desetiletí v Dřevohosticích na Přerovsku jako venkovský obvodní lékař. V roce 1968 se podílel na založení Díla koncilové obnovy i na sdružování českých katolických lékařů. Podílel se na zakládání univerzit třetího věku a v roce 1983 založil první českou akademii třetího věku.[1]

Od roku 1988 pracoval na II. interní klinice Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, v témže roce založil Ústav rodinného lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. V roce 1993 se habilitoval a v roce 1998 byl jmenován profesorem. V roce 2003 dokončil studium teologie na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a v roce 2005 dosáhl titulu ThLic.[1]

Výuka[editovat | editovat zdroj]

Vyučoval na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, na Cyrilometodějské teologické fakultě a na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci; byl také hostujícím profesorem na téměř desítce zahraničních vysokých škol. Po 10 let byl reprezentantem České republiky v Evropské akademii učitelů praktického lékařství. Publikoval přes 130 původních vědeckých prací a přednesl na 150 sdělení na vědeckých zasedáních, převážně konferencích s mezinárodní účastí. Přednášel bioetiku na CMTF UP.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Byl ženatý, měl čtyři děti, devět vnoučat a dvě pravnoučata. K jeho hlavním odborným zájmům patřila komunikace lékaře s nemocnými a etické aspekty počátku lidského života. Byl hlavním organizátorem kurzů Spirituální dimenze člověka Brněnské akademie třetího věku.[2]

Dne 29. června 2007 mu brněnský biskup Vojtěch Cikrle udělil medaili sv. Petra a Pavla jako poděkování za dlouholetou obětavou práci pro církev.[3]

V červenci 2014 obdržel pamětní medaili České biskupské konference za celoživotní práci v oblasti bioetiky.[1][4]

Funkce[editovat | editovat zdroj]

Byl tajemníkem rady pro bioetiku České biskupské konference, členem Papežské akademie pro život (do funkce ho v roce 2007 jmenoval papež Benedikt XVI.[5]) a čestným členem České geriatrické a gerontologické společnosti.

Byl prvním zástupcem České republiky v radě European Academy of General Practice Teachers (8 let byl členem výboru). Byl šéfredaktorem časopisu Scripta bioethica a člen redakční rady časopisu European Journal of General Practice.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

Mimo díla zde uvedená byl profesor Šipr autorem stovky odborných a populárně naučných článků a spoluautorem řady učebnic, skript a odborných publikací.

Monografie:

  • Přirozené plánování rodičovství (vyšlo 1972, 1975 a 1985)
  • Hovory o lásce (1981 a 1991)
  • Jak zdravě stárnout (1997)

Učebnice

  • Přirozené plánování rodičovství (1995, s H. Šiprovou)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Velehradská ocenění České biskupské konference [online]. cirkev.cz [cit. 2020-04-10]. Dostupné online. 
  2. Profesor Květoslav Šipr jubilantem [online]. biskupstvi.cz [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. 
  3. Biskup Cikrle udělil medaile sv. Petra a Pavla [online]. biskupstvi.cz [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. 
  4. Oslavy s hosty ze tří světadílů [online]. katyd.cz [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. 
  5. Profesor Šipr novým členem Papežské akademie pro život [online]. biskupstvi.cz [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]