Kuzněcká pánev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Důl v Meždurečensku
Důl v Bačatském

Kuzněcká pánev neboli Kuzbas (rusky Кузнецкий бассейнKuzněckij bassejn; zkráceně КузбассKuzbass) je černouhelná pánev v Kemerovské oblasti na Sibiři v Rusku. Má rozlohu zhruba 70 tisíc čtverečních kilometrů a její nejvýznamnější města jsou Novokuzněck, Prokopjevsk, Leninsk-Kuzněckij, Meždurečensk, Anžero-Sudžensk, Kiseljovsk a Kemerovo, které je správním střediskem oblasti. Leží v Kuzněcké kotlině v povodí Tomu, z jihu je ohraničena Abakanským hřbetem, ze západu Salairským masivem a ze severu Kuzněckým Alatauem.

Dějiny

Železo se zde začalo zpracovávat už v roce 1697, uhlí bylo objeveno v roce 1721 a od druhé poloviny 19. století probíhá těžba ve velkém. Ta byla dále podpořena výstavbou transsibiřské magistrály a celkovou industrializací Ruského impéria.

Další vlna industrializace nastává začátkem třicátých let dvacátého století v rámci první pětiletky za vlády Josifa Vissarionoviče Stalina. Tehdy se rozvíjí zpracování železa, ocele, zinku a hliníku. Na začátku druhé světové války se do Kuzbasu navíc stěhují velké průmyslové podniky z Donbasu před ohrožením postupující armádou nacistického Německa.

Ke konci osmdesátých let dvacátého století se Sovětský svaz dostává do hospodářských potíží.To má za následek stávky horníků v letech 1989 a 1990 namířené proti reformní vládě Michaila Sergejeviče Gorbačova. Po rozpadu Sovětského svazu a jeho plánované ekonomiky se problémy dále prohlubují. Později se situace začíná postupně zlepšovat.

Problémem zůstává bezpečnost v dolech: V roce 2007 zahynulo 108 horníků při výbuchu metanu v dole Uljanovskaja a v roce 2010 zahynulo přes šedesát horníků v dole Raspadskaja.[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kusnezker Becken na německé Wikipedii a Kuznetsk Basin na anglické Wikipedii.

  1. Počet obětí explozí v uhelném dole na Sibiři vzrostl na šedesát. TV Nova [online]. 2010-5-12 [cit. 2014-4-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy