Krkavec (Plaská pahorkatina)
| Krkavec | |
|---|---|
 Televizní vysílač a rozhledna na vrcholu Krkavce | |
| Vrchol | 504 m n. m. |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát | Česko |
| Pohoří | Plzeňská pahorkatina / Plaská pahorkatina / Kaznějovská pahorkatina / Hornobřízská pahorkatina / Třemošenská pahorkatina / Krkavecká část |
| Souřadnice | 49°48′10″ s. š., 13°20′26″ v. d. |
  Krkavec | |
| Hornina | slepenec |
| Povodí | Třemošná, Mže, Berounka |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krkavec (504 m) je vrch v Plaské pahorkatině poblíž severního okraje města Plzně. Přes vrcholovou část probíhá hranice obcí Chotíkov a Ledce, východní svahy náleží ke katastrům Záluží (část města Třemošná) a Bolevec (část města Plzně).
Krkavec představuje nejvyšší vrchol v rozsáhlých lesích na sever od Plzně (a po Radyni druhý nejvyšší bod v okolí města). Smrkové a borovo-smrkové lesy spolu s romantickými pozůstatky mnoha opuštěných lomů na pískovec a kaolin, kterými je návrší zbrázděno, jsou populárním místem vycházek Plzeňanů; oblast Krkavce protkává síť značených turistických cest (na vrcholu se jich sbíhá pět). Na Krkavci se vyskytují také chránění plazi jako zmije a slepýši. Na vrcholu stojí televizní vysílač, 18 metrů vysoká kamenno-cihlová rozhledna z roku 1900 a chata KČT z roku 1925 dle návrhu Hanuše Zápala (vlastní vrchol se všemi těmito stavbami patří ke katastru obce Ledce). Rozhledna s ochozem ve výšce 16m byla postavena dle návrhu prof. J. Kubeše a slavnostně otevřena 19. května 1901.
V říjnu a listopadu roku 1938 byla rozhledna neprávem obsazena německým vojskem. Od roku 1953 byla rozhledna i s přilehlým okolím nepřístupná a sloužila jako vojenská hláska. Následné přestavby deformovaly původní vyvážený soubor staveb, od roku 1974 k nim byl přistavěn televizní vysílač. Od roku 1990 je rozhledna přístupná, přičemž radiokomunikační význam lokality nadále trvá. Za jasného počasí je vidět až na šumavské vrcholky.
Kolem roku 1358 se vrch nazýval Drsník.