Kosmodrom Pleseck

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Raketa Cyklon-3 nesoucí satelit Meteor-3 (Pleseck, 15. srpna 1991)

Kosmodrom Pleseck (rusky Космодром Плесецк) O tomto kosmodromu bylo informací mnohem méně než o Bajkonuru a přitom se jedná o nejfrekventovanější kosmodrom Sovětského svazu a Ruska. Jeho existence však podléhala po jistou dobu režimu utajení, vzhledem k vojenskému programu a umístění vojenské raketové základny. Celý název zní Kosmodrom Pleseck - 1. státní zkušební kosmodrom (rusky Космодром "Плесецк" - 1-й Государственный испытательный космодром ).

Lokalizace[editovat | editovat zdroj]

Montážní blok kosmodromu Pleseck

Nachází se 180 km jižně od Archangelska, nedaleko od železniční stanice Pleseckaja u města Pleseck v Severním železničním koridoru, vedeném z Moskvy přes Vologdu na Archangelsk.[1] Rozkládá se na ploše 1762 km2 – 82 km východo-západně a 46 km severo-jižně se středem na 62° SŠ a 41°VD. Jeho střelecký sektor je orientován na sever, k Barentsově moři.

Historie vzniku[editovat | editovat zdroj]

Založen v roce 1957 jako tajný „objekt Angara“ – základ budoucího kosmodromu a téhož roku se stal první mateřskou základnou balistických raket (BR) R-7 a R-7A – vojenského programu s krycím názvem „objekt Angara“. První vojenský start byl uskutečněn v roce 1959 z první start.plochy (№41). V letech 1960-1 vybudovány další 3 startovací plošiny, probíhaly další zkušební testy BR a probíhalo vybavování vojenské základny (po r. 1964 rakety R-9, R-14, R-16, R-16U).

Přerod na kosmodrom[editovat | editovat zdroj]

V roce 1963 rozhodlo vedení SSSR o využití Plesecka ke startům kosmických lodí k dopravě kosmických aparátů na zemskou orbitu. Z původně vojenské raketové základy se tak stává plnohodnotný kosmodrom. První kosmický start proběhl 17. března 1966 s družicí Zenit-2 (Kosmos 112).[2] V r. 1968 ze byla vypuštěna první družice s mezinárodní účastí v programu Interkosmos (Kosmos-261), první zahraniční (nesocialistickou) družici (1972 -francouzský MAS-1). V r. 1976 dosáhl Pleseck světového prvenství v počtu vypuštěných automatických kosmických aparátů (KA). Poté následuje řada „jubilejních družic“ : Kosmos-500(1972) Kosmos-1000( Cikáda 1978) Kosmos-1500(Oceán 1983) Kosmos-2000 (1989). V roce 1990 zde byl vypuštěn první komerční KA.

Postsovětská éra[editovat | editovat zdroj]

Kosmodrom se postupně rozrostl až na 6 startovních komplexů - 9 odpalovacích plošin; slouží k vypouštění raket typu Sojuz, Molnija, Kosmos-ZM, Cyklon-3, Zenit a Rokot. Základna zabezpečuje základní část kosmického programu spojeného s výzvědnými, vojenskými, národohospodářskými, naučnými i komerčními nepilotovanými raketami. Celkem z kosmodromu startovalo 1554 kosmických nosičů (z toho 1504 úspěšně)[zdroj?] a bezpočet vojenských balistických raket. Cílem raket byl většinou raketový polygon Kura („Slepice“) na Kamčatce.

Díky své severní poloze je vhodný pro starty družic na dráhy s vysokým sklonem k rovníku a dráhu polární, což je často případ vojenských družic. Mezi úspěšně vynesené objekty patří i všechny družice Československa (např. Magion[1]) a Česka.

Strukturálně nyní spadá pod velení Kosmických vojsk Ruské federace.

Využití v 21. století[editovat | editovat zdroj]

V březnu 2009 odtud startovala raketa Rokot s družicí ESA GOCE.[3] 9. července 2014 odtud byla vypuštěna první raketa Angara 1.2PP.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmodromy SSSR, s. 113.  
  2. Antonín Vítek. 1966-021A - Kosmos 112 [online]. SPACE.40, [cit. 2008-06-07]. Dostupné online.  
  3. Kosmická sonda GOCE dosáhla oběžné dráhy. Red. Josef Kučera. Technet-i.dnes.cz [online]. 2009-03-18 [cit. 2009-03-18]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]