Kolektivní vina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Kolektivní vina je předpoklad, že odpovědnost za činy společenství nesou všichni jeho členové. Kolektivní vina bývá běžně uplatňována především ve válce.

Při posuzování kolektivní viny (a případného kolektivního trestu) bývá zkoumána míra kolektivní odpovědnosti. Kolektivní odpovědnost vzniká na základě toho, že se společně na něčem podílíme. Každý občan státu (ale i člen politické strany, církve, spolku apod.) se nějakým způsobem podílí na jeho existenci.

Moderní trestní právo je založeno na individuální odpovědnosti. V minulosti byl princip kolektivní viny uplatňován v daleko větší míře než v současnosti. To však neznamená, že v dnešní době zcela vymizel. Stále se objevují pokusy obvinit skupinu obyvatel za konání její části (např. teze: „Arabové jsou zodpovědní za teroristické útoky,“ „Srbové jsou zodpovědní za problém v Kosově,“ „Všichni Židé jsou zodpovědní za politiku Státu Izrael,“ apod.). Přitom uplatňování principu kolektivní viny bylo a stále je podřízeno „vyšším cílům,“ kterým je např. udělení exemplárního trestu z toho důvodu, aby se nepřípustné jednání znovu neopakovalo, či zajištění bezpečnosti v určité oblasti.[zdroj?]

Kolektivní vina v Německu[editovat | editovat zdroj]

V politickém žargonu německé pravice se „kolektivní vina“ stala politickým označením pro tvrzení o kolektivní vině Němců za zločiny nacionálního socialismu.

Dle Karla Jasperse, jenž rozebírá vinu za válku v knize Otázka viny, nese německý národ jako celek politickou odpovědnost, ne však kriminální vinu.