Přeskočit na obsah

Karel Emanuel ze Žerotína

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Emanuel ze Žerotína
Karel Emanuel ze Žerotína kolem roku 1900
Karel Emanuel ze Žerotína kolem roku 1900
Dědičný člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
27. prosince 1909 – 1918
PanovníkFrantišek Josef I., Karel I.
Předchůdcejmenován (dědičně pro rod)
Nástupcemonarchie zrušena
13. moravský místodržitel
Ve funkci:
13. února 1900 – 17. září 1906
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceAlois von Spens-Booden
NástupceHermann Anton von Pillersdorff (pověřen správou)
Tajný rada
Ve funkci:
1891 – 1918
PanovníkFrantišek Josef I., Karel I.
Nástupcemonarchie zrušena
C. k. komorník
Ve funkci:
1890 – 1918
PanovníkFrantišek Josef I., Karel I.
Nástupcemonarchie zrušena
Poslanec rakouské Poslanecké sněmovny Říšské rady
Ve funkci:
1885 – 1897
PanovníkFrantišek Josef I.
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1884 – 1900
PanovníkFrantišek Josef I.
Stranická příslušnost
ČlenstvíCoroniniho klub
Narození16. srpna 1850
Bludov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí26. prosince 1934 (ve věku 84 let)
Bludov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choť(1897) Zdeňka Podstatská-Thornsern (1875–1947)
RodičeZdeněk ze Žerotína (1812–1887) a Gabriela Almásy de Zsadány et Törökszentmiklós (1816–1896)
DětiMarkéta, Gabriela a Helena
PříbuzníErnestina ze Žerotína (sourozenec)
Karel Mornstein-Zierotin (vnuk)
Alma materVídeňská univerzita
Profesepolitik
Náboženstvířímskokatolické[1]
CommonsKarel Emanuel ze Žerotína
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Emanuel ze Žerotína, též Karel Emanuel Žerotín nebo Karl hrabě Zierotin, svobodný pán von Lilgenau (16. srpna 1850 Bludov[2] – 26. prosince 1934 Bludov[3]), byl moravský šlechtic a politik, poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady, počátkem 20. století moravský místodržící, poslední mužský člen moravské větve rodů Žerotínů.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 16. srpna 1850 na Zámku Bludov. Jeho rodiči byli Zdeněk Otto Arnošt ze Žerotína (23. listopadu 1812 – 18. listopadu 1887), příslušník bludovské (losinsko-vízmberské) větve Žerotínů a první starosta Bludova (1850–1860), a Gabriela Almásy de Zsadány et Törökszentmiklós (21. dubna 1816 – 17. listopadu 1896). Karel Emanuel se narodil jako sedmý z osmi sourozenců.[4]

Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě. Dne 1. ledna 1875 vstoupil do státních služeb. Působil jako okresní komisař v Přerově. Později se vzdal úřednické kariéry a zapojil se do politiky.[3][5] V letech 1884–1900 byl poslancem Moravského zemského sněmu.[3]

Ve volbách roku 1885 se stal i poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval kurii velkostatkářskou. Mandát obhájil ve volbách roku 1891. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1897.[6]

Po volbách do Říšské rady roku 1885 se uvádí jako člen Coroniniho klubu, oficiálně nazývaného Klub liberálního středu, který byl orientován vstřícněji k vládě Eduarda Taaffeho.[7] V roce 1890 se uvádí jako poslanec bez klubové příslušnosti.[8]

V letech 1884–1900 byl poslancem Moravského sněmu za nesvěřenský velkostatek, přičemž byl zvolen předsedou střední strany. Roku 1890 byl jmenován c. k. komořím, roku 1891 tajným radou a roku 1909 byl císařem jmenován dědičným členem Panské sněmovny, protože byl „zletilou hlavou rodu šlechtického, který v královstvích a zemích radou říšskou zastoupených rozsáhlými statky vyniká“.[9][10]

Od roku 1898 předsedal nově ustavené Zemědělské radě moravské.[3] 15. února 1900[zdroj?] byl vládou Ernesta von Koerbera jmenován moravským místodržícím (nejvyšší představitel státní správy na území Moravy). Funkci zastával až do 17. září 1906.[5] Následně žil na svém panství v Bludově, kde byl již roku 1890 jmenován čestným občanem.[3]

Jeho největší zásluhou bylo vyjednání Moravského vyrovnání, tedy vytvoření rovnoprávného postavení moravských Čechů a Němců v zemi, neboť předtím byli moravští Němci výrazně zvýhodněni.

Karel Emanuel byl posledním mužským členem moravské větve Žerotínů, která tak s jeho úmrtím vymřela po meči.[3] Zemřel 26. prosince 1934 a byl pochován v žerotínské hrobce pod kostelem v Bludově.[11]

Dne 6. ledna 2023 mu byla na Zierotinské hrobce v Bludově odhalena jeho vnukem Karlem Mornstein-Zierotinem busta.[12] Při této příležitosti uvedl Stanislav Balík, že „[d]ošlo jím k vytvoření rovnoprávného postavení moravských Čechů a Němců na Moravě. Do té doby byli Němci výrazně zvýhodněni. Moravský pakt je dodnes oceňován a studován jako ve své době geniální řešení národnostního soužití v rozdělené zemi. Dnes by si z něj ráda vzala příklad Belgie.“[13]

Rodina

[editovat | editovat zdroj]

Dne 27. dubna 1897 se ve Vídni oženil se svou neteří Zdeňkou Podstatskou-Thornsern (5. 9. 1875 Litenčice – 4. 3. 1947 Bludov). Měli spolu tři dcery:

  • 1. Marie Margareta (4, 5. 1898 Bludov – 8. 4. 1984 Kapfenberg)
  • 2. Gabriela (19. 5. 1900 Bludov – 25. 6. 1982 Vídeň)
    • ⚭ (1947)[14] Chlodwig von Stein (20. 7. 1899 Vídeň – 10. 5. 1951 Krimml)
  • 3. Helena[4] (1. 1. 1903 Brno – 29. 3. 1985 Košice)
    • ⚭ (1938) rytíř Karel Mornstein (16. 9. 1892 Praha – 28. 4. 1984 Košice). Jejich synovi Karlovi (* 1939 Brno) byl po sametové revoluci navrácen zkonfiskovaný majetek včetně zámku Bludov.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Parlamentarier 1848 – 1918 [online]. Republik Österreich Parlament [cit. 2020-09-28]. Heslo Zierotin, Karl Graf. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  3. ↑ a b c d e f KVAPILÍKOVÁ, Andrea: Losinsko-vízmberská větev rodů Žerotínů na Šumpersku v 16. – 20. století [online]. muni.cz [cit. 2013-06-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Zierotin 2. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2020-01-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Meyers Großes Konversations-Lexikon [online]. zeno.org [cit. 2013-06-02]. Dostupné online. (německy) 
  6. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
  8. ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
  9. ↑ § 3 zák. č. 141/1867 ř.s.
  10. ↑ PO STOPÁCH ŽEROTÍNŮ
  11. ↑ Historie obce Bludov [online]. hornibecva.cz [cit. 2013-06-02]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  12. ↑ Český rozhlas: Odhalení busty Karla Emanuela ze Žerotína. V Bludově na Šumpersku zažili nevšední událost
  13. ↑ Deník: Šlechtici, který zrovnoprávnil Moravany, odhalili v Bludově bustu
  14. ↑ Matrika 16957, sn. 224 [online]. MZA [cit. 2024-05-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Místodržitelé Moravského markrabství (1850–1918)
1. Leopold Lažanský z Bukové (1849–1860) • 2. Anton Forgách (1860) • 3. Gustav Ignác Chorinský (1860–1862) • 4. Adolf von Poche (1862–1870) • 5. Zikmund z Thun-Hohensteinu (1870–1872) • 6. Philipp Weber von Ebenhof (1872–1874) • 7. Ludwig von Possinger (1874–1880) • 8. Franz Kallina von Urbanow (1880) • 9. Karl Korb von Weidenheim (1880–1881) • 10. Bedřich Ervín z Schönbornu (1881–1888) • 11. Hermann von Loebl (1888–1893) • 12. Alois von Spens-Booden (1893–1900) • 13. Karel Emanuel ze Žerotína (1900–1906) • Hermann von Pillersdorf (1906–1907) • 14. Karl Heinold (1908–1911) • 15. Oktavian Regner von Bleyleben (1911–1915) • 16. Karl Heinold (1915–1918)
kurzivou a zároveň neočíslovaní – pověřeni správou úřadu
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Emanuel_ze_Žerotína&oldid=24061605“