Křesťanská akademie v Praze
| Křesťanská akademie v Praze | |
|---|---|
| Vznik | srpen 1875 |
| Sídlo | Praha, Česko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Křesťanská akademie v Praze, také Akademie křesťanská v Praze nebo latinsky Academia christiana Pragensis byla česká společnost pro pěstování křesťanského umění, to jest ochranu církevních památek, jejich obnovu a tvorbu církevního umění. Sdružovala několik tisíc zástupců, převážně římskokatolického duchovenstva, teoretiků, laiků a výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska. Byla činná v letech 1875–1950 s hlavním sídlem v Praze. Dnešní spolek Česká křesťanská akademie není její nástupnickou organizací.
Sídla[editovat | editovat zdroj]
Od svého vzniku v srpnu roku 1875 sídlila v Praze, zprvu na Starém Městě v Řetězové ulici 5 v Paláci Kokořovských čp. 223/I, kde byla také výstavní síň památek a nových prací uměleckého řemesla. Po roce 1902 se přestěhovala do blízké ulice Karolíny Světlé; výkladní skříň s nabídkou uměleckých výrobků byla zavěšena na fasádě konventu voršilek na Národní třídě.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Prvním předsedou akademie byl ustaven vyšehradský probošt Mikuláš Karlach, mezi činovníky byli Klement Borový, Josef Mocker nebo Josef Fanta. Akademie od roku 1875 sbírala významné památky křesťanského umění, které stahovala z užívání v kostelech výměnou za nové; soupis a vytipování předmětů dlouhodobě organizoval předseda církevního a uměleckého odboru, Monsignore Eduard Šittler a vyzýval ke spolupráci všechny faráře v diecézích. Většina z těchto uměleckořemeslných památek se později dostala darem do sbírek Národního muzea v Praze, nebo do Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.
Akademie také založila vlastní knihovnu, sbírku hudebnin a archiválií.
Akademie vydávala dva odborné časopisy: úspěšný Method pro dějiny církevního výtvarného umění a archeologii se dočkal 30 ročníků, jeho majitelem, redaktorem a vydavatelem byl Msgre Ferdinand Josef Lehner, ten byl také redaktorem druhého časopisu Cecílie – pro umění hudební, který byl ovšem po pěti ročnících nahrazen časopisem Cyril za spoluúčasti Jednoty cyrilské. Akademie měla několik odborů (sekcí), z nichž nejaktivnější byly odbor církevní a odbor výtvarný. Provozoval vlastní Paramentní ústav (pro výrobu chrámových textilií), zlatnickou a pasířskou dílnu. Měl vlastní okruh designérů a uměleckých řemeslníků. Patřili mezi ně Josef Mocker, Antonín Baum, Antonín Barvitius či Josef Fanta. Jejich činnost podporovala Jednota katolického duchovenstva.
Po nuceném zrušení společnosti komunisty v roce 1950 byla zlatnická dílna ve Školské ulici v Praze znárodněna a proměněna v družstvo Charita, chrámová služba[1].
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dana Stehlíková, Encyklopedie zlatnictví, stříbrnictví a klenotnictví. Libri Praha 2003, s. 259
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- První zpráva Akademie křesťanské v Praze za rok 1875, in: Památky archaeologické a místopisné, roč. 10, č. 3, 1875, s. 611.
- Dějiny českého výtvarného umění, svazek III/2, Academia Praha 2001, s. 212-215, passim.
- Dana Stehlíková, Encyklopedie českého zlatnictví, stříbrnictví a klenotnictví. Libri Praha 2003
