Ján Koscelanský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
RSDr. Ján Koscelanský
Poslanec Slovenské národní rady
Ve funkci:
1964 – ???
Poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1966 – 1968
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1970
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSS (KSČ)

Narození19. října 1926
Úmrtí19. listopadu 2010
Košice
SlovenskoSlovensko Slovensko
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ján Koscelanský (19. října 192619. listopadu 2010[1][2]) byl slovenský a československý politik Komunistické strany Slovenska a poúnorový poslanec Slovenské národní rady, Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

V letech 1966-1968 se uvádí jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska a člen Ústřední kontrolní a revizní komise ÚV KSS.[3] XIII. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Vysočanský sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil. Na členství v ÚV KSČ rezignoval v červnu 1970.[4]

Ve volbách roku 1964 se stal poslancem Slovenské národní rady.[5] Po volbách roku 1964 byl zvolen za KSS i do Národního shromáždění ČSSR za Východoslovenský kraj. Mandát nabyl až dodatečně v prosinci 1966 po doplňovacích volbách vypsaných poté, co rezignoval poslanec Emil Chlebec. V Národním shromáždění zasedal až do konce volebního období parlamentu v roce 1968.[6]

K roku 1968 se profesně uvádí jako představitel KRK KSS z obvodu Trebišov.[7] Během pražského jara udržoval jako vedoucí tajemník Krajského výboru KSS ve Východoslovenském kraji kontakty se sovětskými představiteli na sousední Ukrajině. Zpočátku se orientoval jako stoupenec reformního kurzu, ale postupně se u něj začaly objevovat pochybnosti ohledně radikálních politických změn. V květnu 1968 svým sovětským protějškům sdělil, že není vyloučeno, že pro Slováky může být nezbytné „společně s bratrským sovětským lidem znovu osvobodit české země“. Zároveň byl kritický k česko-slovenským vztahům a vyjadřoval obavy, že i po připravované federalizaci může být postavení Slováků nerovnoprávné. Tyto postřehy pak byly ukrajinskými komunisty tlumočeny vedení KSSS.[8]

Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Trebišov), kde setrval do července 1970, kdy rezignoval na post poslance.[9] Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa ho Ústřední výbor Komunistické strany Československa zařadil na seznam „představitelů a exponentů pravice“. V té době je uváděn jako vedoucí tajemník východoslovenského KV KSS Košice.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ján Koscelanský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-21]. Dostupné online. 
  2. Soudobé dějiny XVIII/3 [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2015-10-20]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. Vyhľadávanie [online]. upn.gov.sk [cit. 2012-02-21]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-02-21]. Dostupné online. 
  5. 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-07]. Dostupné online. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-21]. Dostupné online. 
  7. 26. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-21]. Dostupné online. 
  8. New Evidence from the Ukrainian Archives Compiled, Introduced, Translated, and Annotated by Mark Kramer [online]. www.wilsoncenter.org [cit. 2012-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-19. (anglicky) 
  9. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-21]. Dostupné online. 
  10. Seznam osob doporučených k zařazení do jednotné centrální evidence představitelů a exponentů pravice ústředním výborem KSČ [online]. totalita.cz [cit. 2012-02-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]