Josip Eugen Tomić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josip Eugen Tomić

Josip Eugen Tomić (Požega, 18. listopadu 1843 - Záhřeb, 13. července 1906) byl chorvatský realistický spisovatel.

Zprvu neúspěšný básník a tvůrce historických dramat vstoupil na scénu se sbírkou Leljinke, která vyvolala ostré protesty pravicově smýšlející kritiky[1]. Do popředí zájmu se dostal ale až v okamžiku vydání historického románu o Husejnu Gradaščevićovi a jeho povstání v Bosně (Zmaj od Bosne - Drak z Bosny). V pozdějších letech pak sepsal ještě několik dalších románů s historickou tématikou. Často se do nich prolíná téma střetu starého světa (ať již bosenských begů, či rakousko-uherských šlechticů) s novým (moderní společnost).

Byl současníkem Augusta Šenoy a byl ním také i ovlivněn.[2] Tomić dokázal v atmosféře hroutící se Osmanské říše připoutat pozornost tehdejších čtenářů k nedaleké Bosně a Hercegovině a poukázat na řadu dobových událostí prostřednictvím výrazových prostředků ve svých románech, odehrávajících se v zemi pod osmanskou nadvládou, což mu vyneslo nemalou popularitu.[1] Jedno z jeho posledních, ale klíčových děl, je společenský román Melita který obohatil chorvatskou literaturu o zcela nový rozměr.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b FRANGEŠ, Ivo. Povijest hrvatske književnosti. Záhřeb, Lublaň : Cankarjeva založba, 1987. S. 196. (srbochorvatština) 
  2. Slovník spisovatelů Jugoslávie. Praha : Odeon, 1979. S. 492. (čeština)