Josef Král

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o filologovi, profesorovi Univerzity Karlovy. Další významy jsou uvedeny na stránce Josef Král (rozcestník).
Prof. PhDr. Josef Král
Prof. PhDr. Josef Král
Prof. PhDr. Josef Král
Narození18. prosince 1853
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí17. září 1917 (ve věku 63 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníSlavín
Vyšehradský hřbitov
Povolánípedagog, překladatel a filolog
Alma materUniverzita Karlova
Akademické gymnázium Štěpánská
Témataklasická filologie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Král (18. prosince 1853 Praha[1][2] – 17. září 1917 Praha[3][4]) byl český klasický filolog, profesor Univerzity Karlovy a překladatel. Teoreticky zdůvodnil přízvučný verš v českých překladech antických (řeckých a latinských) dramat a sám tento druh verše do překladů zavedl.[5]

Život

Narodil se v rodině pražského kožešnického mistra[6] Jana Krále (1826 — ??) a matky Anny, rozené Sturzové (1832 – ??) jako nejstarší ze sedmi dětí (někteří ze sourozenců zemřeli předčasně).[7] Po maturitě na Akademickém gymnáziu v Praze vystudoval klasickou filologii na české univerzitě v Praze a působil jako středoškolský profesor na gymnáziích na Malé Straně a ve Spálené ulici. Roku 1882 jmenován suplentem, 1883 mimořádným a 1893 řádným profesorem klasické filologie na české univerzitě Karlo-Ferdinandově.[5]

Působil v Jednotě českých filologů a od roku 1886 redigoval Listy filologické.[8] V roce 1909/10 byl rektorem UK.[9]

Rodinný život

Dne 17. srpna 1889 se v Jihlavě oženil.[10] S manželkou Annou, rozenou Sychravou (1868-??) měl dva syny (Vratislav *1890 a Jiří *1893). Rodina žila na Vinohradech, v Mánesově ulici.[11]

Je pohřben na vyšehradském Slavíně.

Dílo

Základním dílem Josefa Krále je Řecká a římská rhythmika a metrika, výsledek rozsáhlého výzkumu starověkého básnictví a teoretických spisů. Jeho překlady starověkých dramat byly nejprve časoměrné s přízvučnými dialogy. Později dospěl k přesvědčení, že je pro překlady do češtiny nutno používat překlad přízvučný. V tomto směru byl přelomem jeho překlad Antigony z roku 1896. Ve sporu o Rukopisy prokazoval svými studiemi, že se jedná o podvrhy.[5]

Vlastní díla (výběr)

  • Nálezy Schliemannovy v Tirynthě a Mykenách (V Praze, J. Otto, 1879)
  • Archaeologické nálezy na ostrově Kypru (V Praze, J. Otto, 1882)
  • O tanci antickém (V Praze, J. Otto, 1884)
  • O scenerii řeckého divadla (V Praze, Knihtiskárna a nakladatelství J. Otty, 1888)
  • Mluvnice řeckého jazyka pro gymnasia česká. Díl I, Hláskosloví a tvarosloví (V Praze Tiskem a nákladem Dra. Edvarda Grégra, 1888)
  • Řecká a římská rhythmika a metrika. I a II (V Praze, Nákladem Jednoty českých filologů, 1890 a 1906-1913, dostupné online: první svazek, druhý svazek)
  • Česká prosodie (V Praze, J. Otto, 1909)
  • O prosodii české. Část 1, Historický vývoj české prosodie (Praha, Čes. akademie věd a umění Bursík a Kohout - distributor, 1923)
  • O prosodii české. Část druhá, O přízvučném napodobení rozměrů časoměrných (V Praze, Česká akademie věd a umění, 1938)

Překlady (výběr)

  • Tragoedie Sofokleovy. I, Antigona (ku potřebě školní poznámkami opatřil Josef Král, Sofoklés, V Praze, Nákladem Jednoty českých filologů, 1881, 1906 a 1935)
  • Tragoedie Sofokleovy. II, Aias (ku potřebě školní poznámkami opatřil Josef Král, Sofoklés, V Praze, Nákladem Jednoty českých filologů, 1884)
  • Euripidův Kyklops (Euripidés, V Praze, A. Storch syn, 1885, dostupné online)
  • Tragoedie Sofokleovy. III, Elektra (ku potřebě školní poznámkami opatřil Josef Král, Sofoklés, V Praze, Nákladem Jednoty českých filologů, 1889 a 1902)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Havla na Starém Městě pražském
  2. ↑ Soupis pražských obyvatel, Král Josef, 1853
  3. ↑ Profesor Josef Král zemřel. Lidové noviny. 19. 9. 1917, s. 3. Dostupné online. 
  4. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých VYŠ Z7, s. 277. Dostupné online.
  5. ↑ a b c FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H-L. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola Josef Král, s. 913-916. 
  6. ↑ Podle jiného zdroje (záznam o narození a křtu syna Vladimíra) byl otec magistrátním úředníkem[1], podle dalšího (soupis pražských obyvatel) vymahačem daní.
  7. ↑ Policejní přihlášky, Praha, rodina Johanna Krále
  8. ↑ Ottův slovník naučný, heslo Král, Josef.
  9. ↑ Rektorem jediné české university. Zlatá Praha. 23. 7. 1909, s. 526. Dostupné online. 
  10. ↑ Matrika narozených, sv.Apolinář, 1889-1891, poznámka u záznamu o narození syna
  11. ↑ Soupis pražských obyvatel, Král Josef, 1852

Související články

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Král, Josef. Sv. 15, str. 38

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Král&oldid=16469478“