Josef Kranner
Josef Ondřej Kranner | |
---|---|
kresba Josefa Vilímka podle fotografie | |
Rodné jméno | Josef Anton Kranner |
Narození | 13. června 1801 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 20. října 1871 (ve věku 70 let) Vídeň Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Vzdělání | Pražská polytechnika, Akademie výtvarných umění ve Vídni |
Alma mater | Akademie výtvarných umění ve Vídni |
Povolání | architekt |
Hnutí | historismus |
Významná díla | dostavba katedrály sv. Víta Pomník Františka I. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Ondřej Kranner (německy Joseph (Andreas) Kranner, v matrice zapsán jako Joseph Anton Kranner), 13. červen 1801, Praha – 20. říjen 1871, Vídeň) byl český architekt období historizujících slohů.V katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze je umístěna bysta Zde.
Život
Nejprve pracoval v kamenické dílně, kterou vedl jeho otec Jan Kranner. Poté vystudoval pražskou Polytechniku u profesora Ludvíka Kohla. Pak cestoval po Německu, Francii a Itálii. Ve Vídni pak navštěvoval tamní Akademii výtvarných umění.
V roce 1828 převzal po smrti svého otce vedení jeho dílny. Měšťanské právo v Praze získal 19. srpna 1833. Oženil se s Johannou Jednorožcovou, se kterou měl šest dětí:
- Jan Křtitel Josef Kranner (nar. 6. srpna 1835)
- Ludvík Jan Nepomuk Kranner (nar. 1836)
- Josef Emmanuel Kranner (nar. 13. leden 1838)
- Václav Kranner (nar. 27. září 1840)
- Anna Sophia Krannerová (nar. 4. říjen 1842)
- Adalbert Konrad Maria Kranner (nar. 26. listopadu 1846)
Dílo
- 1827–1828 hrobka knížete Metternicha, kostel sv. Václava, Plasy
- asi 1833 Novostavba domu č. p. 782, Praha 1 – Staré Město, Řásnovka 3, nejisté
- 1834 přestavba domu č. p. 797, Praha 1 – Staré Město, U Obecního dvora 3
- 1834 přestavba bytů v Buquoyském paláci, č. p. 484, Praha 1 – Malá Strana, Velkopřevorské náměstí 3
- 1834–1844 Klarův ústav slepců, č. p. 131, Praha 1 – Malá Strana, Klárov 3, údajně podle projektu Vincence Kulhánka
- 1835–1836 přestavba dřevěného objektu u Sovových mlýnů, Praha 1 – Malá Strana
- 1836–1839 Křížová cesta na Petříně, Praha 1 – Malá Strana, nejisté
- 1836–1839 úpravy paláce Kinských, č. p. 606, Praha 1 – Staré Město, asi podle projektu Heinricha Kocha
- 1837 nájemní dům č. p. 1284, Praha 1 – Nové Město, Opletalova 37
- 1837 nájemní dům č. p. 831, Praha 1 – Staré Město, zbořeno při rekonstrukci sousedního areálu Anežského kláštera pro potřeby Národní galerie
- 1840 dvorní křídlo domu č. p. 588 Praha 1 – Staré Město, Celetná 26
- 1840 Občanská plovárna, Praha 7 - Holešovice
- 1840–1844 kaple sv. Rafaela, Klarův ústav slepců
- 1841 projekt nájemního domu č. p. 528, Praha 1 – Staré Město, Rytířská 1, Uhelný trh 7, V Kotcích 2
- 1842 dvorní křídlo domu č. p. 559 Praha 1 – Staré Město, Celetná 14
- 1842–1843 dostavba západního křídla objektu č. p. 416 „Platýz“, Praha 1 – Staré Město, stavbu v roce 1844 převzal Johann Ripota, který rovněž změnil projekt
- 1843 projekt na přístavbu patra Vrtbovského paláce
- 1843 mobiliář kostela Narození Panny Marie, Turnov
- 1844 mobiliář kostela Nanebevzetí Panny Marie, Mariánské Lázně (spolupráce s Antonínem Turnerem)
- 1844 schodiště z Karlova mostu na Kampu
- asi 1845 nerealizovaný projekt na přestavbu Lannova paláce, č. p. 1030, Praha 1 – Nové Město, Hybernská 11
- 1845 křtitelnice pro kostel svatého Bartoloměje v Kyjích
- 1847 projekt přestavby Desfourského paláce, č. p. 1023, Praha 1 – Nové Město, Na Florenci 21,
- 1845–1850 Pomník Františka I., autor sochařské výzdoby: Josef Max, Praha, Smetanovo nábřeží, projekt 1845, stavba 1846–1850
- 1850–1851 nástavba 2. patra nad západnímm křídlem Vernierovského paláce ("Slovanský dům")
- 1851 projekt domu č. p. 305, Praha 1 – Staré Město, Bartolomějská ulice, zbořeno před 1937
- 1851 dům č. p. 1015, Praha 1 – Nové Město, Opletalova ul. 55, zbořeno, na místě této budovy dnes stojí Palác Pražské železářské společnosti (Prager Eisenindustrie-Gesellschaft) od Josefa Zasche z roku 1907
- 1852 pomník bitvy 1849 v Temešváru. Pomník byl po roce 1918 jako symbol Rakousko-uherské minulosti odstraněn a přemístěn na místní hřbitov[1]
- 1852 oprava a přestavba Staré radnice, Liroměřice
- od roku 1855 vedl stavbu Votivního kostela (Votivkirche) ve Vídni
- asi 1857–1858 Lannův palác, č. p. 1030, Praha 1 – Nové Město, Hybernská 11[p 1]
- od roku 1859 dostavba katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha, byl zakládajícím členem a od roku 1861 předsedou Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta a prvním vedoucím stavby. Zabýval se především opravami původní stavby. Navrhl také plán dostavby.
- novogotická úprava zámku Hluboká
- novogotická úprava zámku Hrádek u Nechanic
- novogotická úprava zámku Žleby
Soupis díla dle literatury[2].
Ocenění díla
- Člen-korespondent The Royal Institute of British Architect (RIBA)
- 1851 cena na Světové výstavě v Londýně
Galerie
-
Chrám sv. Víta v konečné podobě dle návrhu Josefa Krannera, 1867
-
Pomník císaře Františka I., Praha, 1850 („Krannerova kašna“)
-
Lannův palác, Praha, Hybernská ul.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Připisováno též Ignáci Ullmannovi
Reference
- ↑ fotografie pomníku
- ↑ VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola Kranner Josef, s. 336-337.
Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).
Literatura
- TONNER, Emanuel. Stavitelé chrámu sv. Víta. Zlatá Praha. 27. červenec 1888, roč. 5, čís. 36, s. 567-570. Dostupné online. ISSN 1801-2493.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Kranner na Wikimedia Commons
- Josef Kranner na stránkách PROSTOR - architektura, interiér, design