Jižní Austrálie
| Jižní Austrálie South Australia | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Hymna: Advance Australia Fair | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Adelaide |
| Souřadnice | 30° j. š., 135° v. d. |
| Rozloha | 1 043 514 km² |
| Nejvyšší bod | Mount Woodroffe (1 435 m n. m.) |
| Časové pásmo | +9.30 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 767 247 (2020) |
| Hustota zalidnění |  1,74 obyv./km² |
| Jazyk | angličtina |
| Správa regionu | |
| Stát |  Austrálie |
| Nadřazený celek | Austrálie |
| Druh celku | spolkový stát |
| Vznik | 1. ledna 1901 (nezávislost na Spojeném království) |
| Guvernér | Hieu Van Le |
| Předseda vlády | Jay Weatherill |
| Měna | australský dolar (AUD) |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | AU-SA |
| Telefonní předvolba | 08 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jižní Austrálie (South Australia) je nejsušší stát Austrálie. K Jižní Austrálii náleží třetí největší ostrov kontinentu: Klokaní ostrov. Ke státu náleželo do 31. prosince 1910 také australské Severní teritorium. Sousedí se všemi kontinentálními státy Australského svazu – ze západu se Západní Austrálií, z východu s Victorií a Novým Jižní Walesem a ze severovýchodu s Queenslandem a se Severním teritoriem ze severu. Jejím hlavním městem je Adelaide.
Historie
Pobřeží Jižní Austrálie poprvé objevili Holanďané roku 1627. Podrobně zmapoval zdejší pobřeží v roce 1802 Angličan Matthew Flinders. První kolonii na jižním pobřeží založil kapitán Charles Sturt v roce 1830. Na rozdíl od sousední Victorie a Nového Jižního Walesu zde ale v počátcích kolonizace nebyly zřizovány trestanecké kolonie.
Obyvatelstvo
Většina obyvatel Jižní Austrálie žije v jejím hlavním městě a v úzkém pásu jihovýchodního pobřeží a v povodí řeky Murray. Jižní Austrálie tvoří necelých 8 % celkové lidské populace Austrálie.
Geografie
Terén se skládá převážně z vyprahlých pouští a polopouští. Je zde několik nevysokých pohoří. Nejvyšší bod je 1435 metrů vysoký Mount Woodroffe. Ze západu do tohoto státu zasahuje rozsáhlá, téměř neobydlená pláň Nullarbor. Od Velkého australského zálivu se směrem na sever až do Queenslandu táhne široký pás solných jezer, které zde zůstaly po vyschnutí druhohorního moře, které se tu dříve rozkládalo. Nejznámější je největší z nich – Eyreovo jezero je zároveň největší jezero v Austrálii, které se ale naplňuje jenom v létě, jinak má podobu velké solné pláně. V jihovýchodní části země se nachází úrodný pruh země, který je kromě chovu ovcí a dobytka či pěstování obilí známý také jako místo, kde dozrává většina produkce australských vín.
Podnebí
V jižní části státu panuje středomořské klima. Průměrná teplota v lednu je zde 29 °C, v červenci pak 15 °C. V létě můžou v některých částech státu dosahovat 48 °C. Byla zde také naměřena nejvyšší teplota v celé Austrálii 50,7 °C. Nejnižší zde naměřená teplota byla -8 °C.
Ekonomika
Jižní Austrálie tvoří 15 % HDP celé Austrálie. Významný je zde zpracovatelský průmysl, především výroba aut, též farmaceutická výroba a IT technologie. Významný je dále chov ovcí a v současnosti vzrůstající produkce vína. Nachází se zde významná ložiska uranu, mědi a zlata.
Doprava
Státem prochází řada pozemních komunikací, které spojují místní metropoli Adelaide s ostatními regiony Austrálie. Na sever vede Stuartova dálnice do Darwinu, další významné silnice vedou do Melbourne a Sydney. Z Adelaide vychází transkontinentální železnice do Darwinu, která se v Port Augustě kříží s druhou transkontinentální železnicí Sydney–Perth. V jižní a jihovýchodní části země je poměrně hustá železniční síť. Významná je též letecká doprava – a to i ta vnitrostátní.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jižní Austrálie na Wikimedia Commons
