Jiří Stodůlka
| Ing. Jiří Stodůlka | |
|---|---|
 | |
| 1. senátor za obvod č. 80 – Zlín | |
| Ve funkci: 23. listopadu 1996 – 19. listopadu 2006 | |
| Předchůdce | Senát PČR vznikl |
| Nástupce | Jana Juřenčáková |
| Radní města Otrokovice | |
| Ve funkci: 1990 – 2000 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KDU-ČSL |
| Narození | 7. února 1950 (74 let) Československo |
| Národnost | česká |
| Choť | ženatý |
| Děti | dvě dcery a tři synové |
| Alma mater | VUT v Brně |
| Profese | politik, energetik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jiří Stodůlka (* 7. února 1950)[1] je český politik a energetik, bývalý senátor za obvod č. 80 – Zlín a člen KDU-ČSL.
Vzdělání, profese a rodina
[editovat | editovat zdroj]Dálkově vystudoval energetiku na Vysokém učení technickém v Brně,[2] poté až do vstupu do senátu pracoval jako energetik.[3] Je ženatý, má dvě dcery a tři syny.
Politická kariéra
[editovat | editovat zdroj]V letech 1990-2000 působil jako zastupitel a radní města Otrokovice, na tento post v roce 2000 rezignoval.[4] V roce 1999 kandidoval na místopředsedu KDU-ČSL, avšak nebyl zvolen.[5]
Ve volbách 1996 se stal členem horní komory českého parlamentu, přestože jej v prvním kole porazil občanský demokrat Zdeněk Dostál v poměru 31,48 % ku 29,48 % hlasů. Ve druhém kole však vyhrál Stodůlka s 60,16 % hlasů.[6] V senátu vykonával funkci místopředsedy Ústavně-právního výboru (1996-2000), od roku 1998 zasedal v Mandátovém a imunitním výboru a od téhož roku předsedal Komisi Senátu pro Ústavu České republiky.
Ve volbách 2000 svůj mandát obhájil, přestože jej v prvním kole předčil tehdejší starosta Otrokovic Stanislav Mišák v poměru 39,25 % ku 33,93 % hlasů. Druhé kolo vyhrál křesťanský demokrat s 51,01 % hlasů.[7] V horní komoře usedl opět do Ústavně-právního výboru, pokračoval v předsednictví rozšířené Stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury a stal se místopředsedou senátorského klubu KDU-ČSL, kde v letech 2002-2006 zastával post 1. místopředsedy. Angažoval se také zase v Mandátovém a imunitním výboru.
Ve volbách 2006 opět kandidoval na post senátora, tentokráte vyhrál první kolo se ziskem 23,01 % hlasů oproti nezávislé Janě Juřenčákové, která získala 19,18 % hlasů. Ve druhém kole obdržel 41,41 % hlasů, což na obhajobu mandátu nestačilo a do horní komory byla zvolena Juřenčáková.[8]
V lednu 2007 nastoupil jako náměstek ministra a předsedy Legislativní rady vlády na Úřad vlády, v lednu 2009 pak jako 1. náměstek ministra a státní tajemník na Ministerstvo pro místní rozvoj.
Do roku 2010 působil jako generální sekretář KDU-ČSL.
Aféra „zákon za milión“
[editovat | editovat zdroj]Redaktoři Mladé fronty DNES se rozhodli vyzkoušet odolnost vedoucích pracovníků stranických sekretariátů před lákavými nabídkami ze strany lobbistů kvůli změně zákona. Jednalo se o tehdy o změně loterijního zákona, KDU-ČSL proti hazardu silně brojila. Stodůlka jako tehdejší generální sekretář strany se s redaktory, představujícími majitele sítě heren, dvakrát sešel. Z jeho chování vyplývalo, že by nabídku milion za změnu loterijního zákona přijal, avšak po poradě s tehdejším předsedou Cyrilem Svobodou odmítl.[9] V září 2009 na post kvůli této kauze rezignoval.[10]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Senát 1996-1998. www.ekolist.cz [online]. [cit. 2010-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-06-09.
- ↑ LIBIGER, Milan. Osm kandidátů, jedno místo. Mladá fronta DNES. 25-8 2006, s. 3. ISSN 1210-1168.
- ↑ Kandidátní listina 1996
- ↑ vc. Stodůlka opustil zastupitelstvo. Mladá fronta DNES. 14-12 2000, s. 2. ISSN 1210-1168.
- ↑ KDU-ČSL. Mladá fronta DNES. 17-5 1999, s. 2. ISSN 1210-1168.
- ↑ Volby 1996
- ↑ Volby 2000
- ↑ Volby 2006
- ↑ Vyzkoušel jsem politiky, co všechno udělají za milion
- ↑ Generální sekretář KDU-ČSL Jiří Stodůlka rezignoval