Jaromír Moučka (architekt)
| Jaromír Moučka | |
|---|---|
| Narození | 23. srpna 1897 Moravské Budějovice |
| Úmrtí | 16. srpna 1961 (ve věku 63 let) |
| Alma mater | České vysoké učení technické v Praze |
| Povolání | architekt |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jaromír Moučka (uváděn chybně také jako Jaroslav Moučka, 23. srpna 1897, Moravské Budějovice – 16. srpna 1961) byl český architekt. Byl autorem někdejšího Léčebného domu dr. Storcha v Beskydském rehabilitačním centru v Čeladné.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Jaromír Moučka se narodil v roce 1897 v Moravských Budějovicích (někdy se uvádí i Jaroměřice nad Rokytnou[1]), jeho otcem byl pedagog, ředitel školy a publicista Josef Moučka, jeho otec se přátelil s Leošem Janáčkem, Otokarem Březinou a Petrem Bezručem a to v mládi ovlivnilo i Jaromíra Moučku.[1]
Vystudoval vojenskou reálku a během první světové války bojoval na ruské a italské frontě, po návratu v roce 1918 nastoupil na České vysoké učení technické, kde studoval architekturu. Absolvoval v roce 1923 a následně nastoupil na Stavební úřad v Brně, kde pracoval do roku 1925. Následně se odstěhoval do Ostravy, kde začal pracovat na magistrátě ve stavebním odboru, tam se věnoval primárně konstrukci veřejných staveb, jako je například koupaliště v Hulvákách, Dělnická záložna na Nádražní ulici v Ostravě nebo rekonstrukci Komenského parku. Na magistrátě pracoval do roku 1929 a následně odešel do stavebního oddělení Vítkovických kamenouhelných dolů, kde působil jako soudní znalec likvidace důlních škod.[1][2]
V roce 1938 se stal přednostou oddělení.[3] Ve vítkovických dolech pracoval až do roku 1946, kdy odešel na stavební oddělení Ostravsko-karvinských dolů.[1] V roce 1947 vyprojektoval novou ozdravovnu pro báňské pracovníky, někdejší Léčebný dům dr. Storcha.[3]
Po roce 1948 odmítl vstoupit do KSČ a byl perzekvován a následně mezi lety 1948 a 1950 pracoval v Návrhové kanceláři důlních staveb. V roce 1951 nastoupil na pozici hlavního inženýra společnosti Báňské projekty, tam pracoval až do odchodu do důchodu v roce 1955.[1] Těsně před odchodem do důchodu nastoupil na pozici vedoucího katedry výstavby dolů Vysoké školy báňské v Ostravě, tam byl jmenován profesorem a věnoval se i návrhu areálu vysoké školy v Ostravě-Porubě.[3][4]
Osobní život[editovat | editovat zdroj]
V roce 1924 si vzal Vlastu roz. Píšovou, měli spolu dva syny Milana a Jana.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f MOUČKA, Milan. Životopis Prof.Ing.Jaromíra Moučky [online]. Milan Moučka [cit. 2023-02-27]. Dostupné online.
- ↑ ANDERLE, Petr. Příběh architekta Jaromíra Moučky. Čeladenský zpravodaj. 2022-12-02, roč. 2022, čís. 12, s. 38–39. Dostupné online.
- ↑ a b c OSOBNOST: Příběh architekta Moučky - Neviditelný pes. iDNES.cz [online]. 2017-09-11 [cit. 2023-02-27]. Dostupné online.
- ↑ DUDEK, Jiří. Letní městské lázně v Moravské Ostravě - Hulvákách. Brno, 2007 [cit. 2023-02-27]. 69 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jiří Kroupa. s. 44–46. Dostupné online.
