Jan II. z Michalovic
| Jan Ješek z Michalovic | |
|---|---|
| Úmrtí | 1354 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Ješek z Michalovic, který získal přízvisko Správný se po smrti svého otce Beneše z Michalovic ujal majetku rodu. Ješek několik let zasedal na zemském soudě. Zemřel v roce 1354.
Ve službách krále
Stejně jako jeho dědeček Jan z Michalovic, vyznával rytířské tradice a tuto svou zálibu spojoval s různými politickými aktivitami. Byl velmi blízký králi Janu Lucemburskému a později stál i po boku Karla IV. Ješek byl pánem nejen na boleslavském panství, ale patřil mu i Brandýs nad Labem, dále hrady Ostrý, Děvín, Úštěk a později přikoupil i Skorkov, Benešov a Českou Kamenici. V jeho životě hrály velkou roli hmotné zájmy. Král Jan Lucemburský byl jak známo především válečník a války stojí mnoho peněz. A protože Jan Ješek měl peněz dost, ochotně je králi půjčoval. Není pochyb o tom, že jeho ochota byla se strany krále vyvažována různými protislužbami, privilegii a koncesemi a michalovický majetek, jistě i tak dost značný, se utěšeně rozrůstal. Roku 1334 provázel Ješek krále Jana Lucemburského jako člen královské družiny na Litvu.
Správa boleslavského panství
Dne 24. února 1334 vydal Jan Ješek významnou listinu pro město Mladá Boleslav, kterou přenesl tržní osadu Podolec z podhradí nahoru na prázdný ostroh a tímto dokumentem vlastně právně založil město Mladou Boleslav, která se později stala významným hospodářským i kulturním centrem Pojizeří. Tržní osada Podolec prosperovala dál, ale nahoře se už stavělo. Pan Ješek měl zájem, aby si každý řemeslník, pokud možno, postavil vlastní dům a dobře prosperoval. Byl to pochopitelné dobrý hospodář a věděl, že jen od řemeslníka, kterému se daří dobře, může dostávat pravidelné roční feudální dávky. Samozřejmě, že stavby byly zpočátku hlavně dřevěné a počet obyvatel čítal jen několik set, ale Ješek je všemožně podporoval. Jeho další velkou snahou bylo vymanit město z provinciální úrovně a téměř výhradně zemědělského zaměření, proto podporoval řemesla a obchod.
Michalovické panství
Jan Ješek nechal částečně opravit i pobořený hrad, přestože že na něm nežil, pobýval hlavně na svém rodinném sídle nedalekém hradě Michalovice. Jan Ješek se o michalovické panství staral velmi dobře a zodpovědně, přesně v duchu rodových tradic a z toho důvodu se v roce 1345 velmi nepohodl o hranice svého území s míšeňským purkrabím Menhartem. Údajně při tom mělo dojít i k ozbrojenému střetnutí. Rodovým erbem Michaloviců byla původně markvartická lvice, v klenotu měli rozevřená orlí křídla. Potom však z neznámých důvodů došlo ke změně a na Ješkově pečeti z roku 1345 už lze vidět štít bez figury rozdělený na dvě poloviny a v klenotu složená křídla. Podle pozdějších vyobrazení je jedna polovina štítu černá a druhá stříbrná.