James Hogg
James Hogg (pokřtěn 9. prosince 1770, Ettrick, Skotsko - 21. listopadu 1835 tamtéž) byl skotský básník a prozaik, literární samouk přezdívaný Ettrický pastýř.
Narodil se v chudé zemědělské rodině, číst a psát se naučil až v adolescentním věku. Díky svému zaměstnavateli, vzdělanému Jamesi Laidlawovi, který mu půjčoval knihy, získal zájem o literaturu a snažil se sám psát v duchu skotské lidové poesie. Díky Laidlawovi se také seznámil s Walterem Scottem, kterému pomáhal ve sbírání skotských balad. Snažil se své vlastní básně publikovat v časopisech, úspěch získal až lyrickoepickou básní Noční bdění královny (The Queen's Wake, 1813). Jeho poesie si získala věhlas, zajistila mu možnost publikovat v literárních časopisech, ale byla také nevybíravě parodována, což Hogg nesl velmi těžce. Jeho nejbližším spolupracovníkem byl John Gibson Lockhart.
Vrcholem jeho literární tvorby je mnohovrstevnatý román Vyznání ospravedlněného hříšníka (The Private Memoirs and Confessions of a Justified Sinner, 1824), zčásti parodie na kalvinistickou nábožensky naučnou literaturu, zčásti psychologická studie o povaze zločinu, hříchu a lidské identity. Jako autor básní a písní byl poměrně znám, jako prozaik byl však objeven až ve dvacátém století a bývá považován za zakladatele postmoderny.
Česky vyšla jeho stěžejní próza Vyznání ospravedlněného hříšníka (1999), Jaroslav Vrchlický zahrnul do své antologie Moderní básníci angličtí dvě jeho básně, Skřivánkovi a Arabská píseň.
