Jaderná elektrárna Prevlaka
| Jaderná elektrárna Prevlaka | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Chorvatsko |
| Umístění | Prevlaka, Záhřebská župa |
| Stav | plánování zrušeno |
| Začátek výstavby | plánováno 1985 |
| Dokončení | plánováno 1992 |
| Jaderná elektrárna | |
| Typ reaktorů | Westinghouse M |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Plánovaný výkon | 1000–1200 MW |
| Souřadnice | 45°40′5,45″ s. š., 16°14′55,37″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaderná elektrárna Prevlaka (chorvatsky Nuklearna elektrana Prevlaka) byla plánovanou jadernou elektrárnou v Jugoslávii. Nacházet se měla na řece Sávě, poblíž města Prevlaka v Záhřebské župě v dnešním Chorvatsku. Po jaderné havárii v Černobylu v roce 1986 byly plány odloženy.
Historie a technické informace[editovat | editovat zdroj]
Počátky[editovat | editovat zdroj]
V roce 1981 došlo ke sjednocení energetických sdružení Chorvatska a Slovinska a společně začala být plánována výstavba jednoblokové jaderné elektrárny o výkonu 1000 až 1200 MW u Prevlaky. Elektrárna byla součástí projektu, který zahrnoval výstavbu pěti jaderných elektráren v Jugoslávii. Bylo plánováno, že stavba začne v roce 1985 a výstavba bloku bude dokončena nejpozději v roce 1992.
Dne 22. června 1984 bylo zahájeno výběrové řízení na stavbu jaderné elektrárny. Jaderná elektrárna Prevlaka se měla stát druhou jadernou elektrárnou v Jugoslávii po jaderné elektrárně Krško.[1][2]
Počítalo se s výstavbou gigawattového tlakovodního reaktoru, o bezmála 300 MW většího, než byl postaven v Kršku.[3] V roce 1986 začala Jugoslávie hledat zahraniční partnery pro půjčky na financování čtyř nových jaderných elektráren. Environmentální a politické změny však učinily tento program koncem 80. let neatraktivním. Dalším problémem byl výsledný nárůst zahraničního dluhu.[4]
Někteří politici se obávali, že by výstavba nových jaderných elektráren mohla vést ke sporu mezi Východem a Západem. Elektrárna Krško a plánovaná elektrárna Prevlaka byly financovány západními partnery, zatímco tři další závody v Srbsku, Makedonii a Černé Hoře měly být financovány Sovětským svazem.[4]
Ukončení projektu[editovat | editovat zdroj]
Po havárii v černobylské jaderné elektrárně v roce 1986 chorvatská vláda vyňala výstavbu jaderné elektrárny z regionálního plánu na roky 1986 až 1990.[1] Dalším důvodem byly regionální spory. Stavba proto byla odložena na 90. léta 20. století.[4] Později se diskutovalo, zda by přehradny na řece Drině a lignit z domácích zásob mohl nahradit jadernou energii.[5]
Informace o reaktorech[editovat | editovat zdroj]
| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistý | Hrubý | ||||||
| Prevlaka-1 | Westinghouse M | - | do 1200 MW | Plánovaná výstavba zrušena v roce 1986 | |||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kernkraftwerk Prevlaka na německé Wikipedii.
V tomto článku je použit text článku Kernkraftwerk Prevlaka na Nucleopedii.
- ↑ a b NTI: Country Overviews: Yugoslavia: Nuclear Facilities. web.archive.org [online]. 2004-08-13 [cit. 2023-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2004-08-13.
- ↑ Short History of the Nuclear Power Plants in Croatia and Current Situation. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ 3rd Regional Meeting: Nuclear Energy in Central Europe - Evaluation of concequences and risks in Slovenia. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Yugoslavia - Energy and Mineral Resources. www.country-data.com [online]. [cit. 2023-06-08]. Dostupné online.
- ↑ Die Zeit - 10. Oktober 1986 - Ohne Zweifel ins Atomzeitalter (německy)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaderná elektrárna Prevlaka na Wikimedia Commons
