Jabloň
 Jabloň | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | růžotvaré (Rosales) |
| Čeleď | růžovité (Rosaceae) |
| Rod | jabloň (Malus) Mill., 1754 |
| Druhy | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jabloň (Malus) je rod opadavých listnatých stromů z čeledi růžovitých, patří mezi jádroviny. Jabloně široce pěstované pro plody zvané jablka jsou označovány jako taxonomický druh jabloň domácí, na křížení současných odrůd se ovšem podílelo více druhů rodu jabloň. Jabloň je cizosprašný strom. Je převážně diploidní, triploidní. Jabloně patří mezi dlouhověké stromy. Běžně se dožívají 60-80 let i nad 100 let a dorůstají výšky až 15 metrů v závislosti na druhu, odrůdě a podmínkách. V ovocnářské praxi se uplatnily pupenové mutace (trvalá změna genotypu) na určité části stromu, které nazýváme spur-typy.
Výskyt
Přirozeně se vyskytuje v mírném pásu severní polokoule a velmi často se pěstují některé odrůdy.
Morfologie
Květy jabloně jsou narůžovělé, pětičetné, s kalichem a korunou, oboupohlavné. Květní lístky srůstají v pohárek, ze kterého se vyvíjí dužina plodu. Plodem je jablko – malvice s asi 5–12 semeny v jádřinci, jde o plod dužnatý, dozrávající v přírodních podmínkách v období srpna–září.
Významné druhy
Rod Malus zahrnuje přibližně 35 druhů a z nich jsou nejvýznamnější:
Jabloň lesní
Jabloň lesní (Malus sylvestris) se nachází v Evropě až po Ural. V 21. století je kriticky ohrožena. Nebývá vyšší než 10 metrů. Hustě rozvětvená koruna začíná již nízko nad zemí. Mladé větvičky bývají kůlovitě zakončené. Borka šedohnědá šupinatá.
Jabloň domácí
Jabloň domácí (Malus × domestica) je více druhový kříženec, který dal vzniknout naším kulturním odrůdám. Je to kříženec Malus pumila. Šlechtitelskou činností byla po celém světě vypěstována pestrá škála odrůd, známé jsou např. Jonathan, Ontario, Golden Delicious, Spartan. Jabloň je v České republice nejpěstovanější ovocnou dřevinou.
Jabloň nízká
Jabloň nízká (Malus pumila) má původ v Zakavkazsku. Je to velmi významný druh pro šlechtění podnoží a vznikly 2 typy podnoží: janče-> Malus pumila var. paradisica., jančata mají křehký kořen. duzén-> Malus pumila var. milis
Jabloň Sieversova
Jabloň sieversova (Malus sieversii) pochází z Asie a slouží k šlechtění. Je to opadavý strom dorůstající do výšky 5-12 m, vzhledem velmi podobný kulturním jabloním. Jeho plod je největším ze všech druhů rodu Malus, až 7 cm v průměru, takže se velikostí vyrovná mnoha soudobým odrůdám jablek.Tento druh nedávno pěstovala americká služba pro zemědělský výzkum (United States Agricultural Research Service), v naději, že naleznou genetické informace, které by měly cenu pro šlechtění moderních jabloní. Některé, ale ne všechny, z výsledných stromů vykazují mimořádnou odolnost proti chorobám. Rozptyl jejich individuální odezvy na onemocnění je sám o sobě znamením toho jak jsou geneticky rozmanitější než dnešní kulturní jabloně.
Jabloň drobnoplodá
Jabloň drobnoplodá (Malus baccata) se používá ke šlechtění.
Pěstování jabloní
Odrůdy jabloní
Ovocné odrůdy jabloní lze dělit podle více kritérií, například podle použití, způsobu růstu nebo podle pomologických znaků či podle doby zrání.
- Letní odrůdy
Sklizeň probíhá do 15. srpna. Tyto odrůdy mají krátkou dobu skladovatelnosti.
- Podzimní odrůdy
Sklizeň probíhá do 15. srpna až do 20. září. Skladovatelnost je přibližně 2-8 týdnů.
- Raně zimní odrůdy
Sklizeň probíhá do 20. září až do 30. září. Skladovatelnost je přibližně 8-12 týdnů.
- Malinové hornokrajské
- Selena
- Pozdně zimní odrůdy
Sklizeň probíhá od konce září. Skladovatelnost je přibližně 12-24 týdnů.
- Golden Delicious
- Jeptiška ( syn. Železné jablko)
Tvarování
Při pěstování jabloní jsou využívány různé tvary ovocných dřevin, které se liší vedením výhonů, výškou štěpování nebo založení korunky a podobně. Různé odrůdy jabloní jsou různě tvarovány a udržovány i s ohledem na způsob růstu a tvoření plodů.
Spur-typy se vyznačují méně bujným vzrůstem a krátkými internodii. Spur-typy se často využívají, protože jsou vhodné pro pěstování nižších tvarech. Na počátku 21. století jsou vyšlechtěny sloupovité jabloně (jedná se o svislý kordon), sloupovité jabloně nazýváme též - baleríny, kolumnární, sloupovité nebo sloupcovité jabloně. Tyto tvary jsou vhodné pro silně zahuštěné krátkověké výsadby, kdy je cílem vysoký výnos z malé intenzivně ošetřované plochy, podobně jako je tomu u palmet (kordón).
Řez
Prořezávání spočívá v odstranění nadbytečných nebo nežádoucích větví ze stromů a rostlin. Bez ohledu na význam prořezávání, je výrazný rozdíl v názorech mezi ovocnáři na řez jabloní jako takový a je třeba připustit, že je předmětem, který obecně není zcela prozkoumán.[1]
Prořezávání snižuje asimilační plochu. V některých případech, například při výsadbě je nutné snížit asimilační plochu, protože kořeny byly omezeny a tím se snižuje schopnost stromu přijímat vodu z půdy. Pokud je ponechána plná asimilační plocha, je zde nebezpečí, že odpařování může být tak velké, jak oslabí podstatně strom, nebo dokonce způsobí jeho úhyn během suchého léta. Prořezávání snižující asimilační plochu může být také nutné případě starých stromů, jejichž koruny se staly velmi velkými, v případě slabých stromů, v případě stromů rostoucích v půdě, kde kořeny jabloní nejsou schopny proniknout hluboko, a v případě stromů, jejichž dřevo bylo silně poškozeno během zimy. [1]
Poškození vlivem nízkých teplot
Vegetační klid jabloní nastává když je pod 6 °C. Při teplotách nad 6 °C jabloně přerušují vegetační klid. Kritická teplota pro květ je přibližně -2 °C. Pro poupě přibližně -1,5 °C až -4 °C. Dřevo zmrzne když je přibližně -35 °C, za určitých okolností může být kritická teplota -10 °C až -20 °C, základní podmínkou pro zamrznutí při nižších teplotách je rychlá změna teplot. Při výrazně nízkých teplotách po období teplot kolem 0 °C může dojít k poškození mrazem. Při jasném počasí se osluněná část stromu zahřeje při následném ochlazení během noci, okolo -15 °C, dojde poškození. Tvoří se mrazové trhliny, mrazové desky na kmeni. Významné jsou poškození květů vlivem chladného počasí během kvetení a mladých plůdků.
Historie jabloní
Pěstování jabloní začalo 300 př.n.l. a na počátku našeho letopočtu byla jablka u Římanů velmi oblíbená. Římané jabloně uměli i roubovat. Na území ČR se s určitostí začaly jabloně pěstovat v 9.století. Další rozkvět pěstování byl během vlády Karla IV. V ČR byl dalším mezníkem rozvoje pěstování začátek 19. století, kdy také vznikla pomologická společnost, která registrovala odrůdy.
V kultuře
Jabloně a jablka doprovází člověka od počátku historie. Jako jabloň bývá zobrazován, například na obrazech Lucase Cranacha staršího, biblický Strom poznání v rajské zahradě, ze kterého Adam a Eva ochutnali zakázané ovoce. V bibli se ovšem o onom stromě a jeho plodu nepíše nic bližšího. V řecké mytologii hlídaly jabloň se zlatými jablky Hesperidky, ale neuhlídaly před bohyní sváru Eris, která z plodu učinila jablko sváru, který posléze vedl k trojské válce.
Odkazy
Reference
- ↑ a b INTERNATIONAL LIBRARY OF TECHNOLOGY. Fruit-culture, volume 1. [online]. Scranton, Pa., International Textbook Co., 1912 [cit. 2014-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- ŘÍHA, Jan. České ovoce : Díl 3. Jablka. Praha: Čs. pomolog. společnost, 1919. 248 s. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu jabloň na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo jabloň ve Wikislovníku- Sadařství jabloní
