Ján Šimor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ján Šimor
Ján Šimor, portrét z roku 1886
Ján Šimor, portrét z roku 1886
Narození23. srpna 1813
Székesfehérvár
Úmrtí23. ledna 1891
Ostřihom
Titulostřihomský arcibiskup
PředchůdceJán Krstiteľ Scitovský
NásledovníkKlaudius František Vasari
Funkcerábský biskup (od 1857)
kníže-primas (od 1865)
ostřihomský arcibiskup (1867–1891)
kardinál (od 1873)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ján Šimor, maďarsky Simor János [šimor jánoš] (23. srpna 1813, Stoličný Bělehrad23. ledna 1891, Ostřihom), byl římskokatolický duchovní, biskup rábský, arcibiskup ostřihomský, uherský primas a kardinál.

Život[editovat | editovat zdroj]

Gymnaziální studium absolvoval v Stoličném Bělehradě a Budíně. Filosofii studoval od roku 1830 v Trnavě a od roku 1833 teologii na vídeňském Pázmaneu. 28. října 1836 byl vysvěcen na kněze. V roce 1841 získal doktorát z historie. V roce 1857 byl jmenován biskupem v Győru. Biskupské svěcení přijal 19. června 1857 v Ostřihomi. Po smrti ostřihomského arcibiskupa Jána Krstiteľa Scitovského se 20. ledna 1867 stal jeho nástupcem.

Dokončil stavební práce na katedrále Panny Marie a svatého Vojtěcha, založil v Ostřihomi Křesťanské muzeum, jakož i samostatnou primaskou knihovnu.

V letech 18691870 se účastnil zasedání prvního vatikánského koncilu. V roce 1873 ho papež Pius IX. jmenoval kardinálem-knězem a přidělil mu titulární kostel San Bartolomeo all'Isola.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján Šimor na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]