Hřívová
| Hřívová | |
|---|---|
 Hřívová - samota v Buřanově | |
| Lokalita | |
| Charakter | osada |
| Obec | Valašská Bystřice |
| Okres | Vsetín |
| Kraj | Zlínský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°23′47″ s. š., 18°9′22″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 76 (2021)[1] |
| Katastrální území | Valašská Bystřice (8, 3 km²) |
| Nadmořská výška | 488 m n. m. |
| PSČ | 756 27 |
  Hřívová | |
| Další údaje | |
| Kód ZSJ | 176206 |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Osada Hřívová je část obce Valašská Bystřice, nacházející se 4,9 km od centra obce v nejvýchodnější části jejího katastrálního území na horním konci. Tvoří hranici s Hutiskem-Solanec, Novým Hrozenkovem a malým úsekem také s Karolinkou.
Etymologie
[editovat | editovat zdroj]Hřívová je známá díky svému velkému růstu hub.[zdroj?!] Předpokládá se[kdo?] tedy, že název této části se postupně vyvinul ve zkomolenou podobu valašského synonyma pro houbu – hřib > Hřibová > Hřívová.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Pomyslný střed Hřívové leží v nadmořské výšce 488 metrů. Hřívovou tvoří soustava poměrně hlubokých údolí vodních toků. Nejdůležitějším tokem Hřívové je říčka Bystřice, která zde pramení v Šerhovnách, s místními přítoky Podťatý potok a Mísnovský potok. Mezi nejvyšší vrcholy se řadí Činov (793 m), Herálky (891 m) a Mísná (800 m) na severu, Kyčerka (772 m) a Tanečnice (911[2] m) na východě a Košárkův vrch (687 m) s Šerhovňou (895 m) a Beskydem (891 m) na jihu.
Flóra a fauna
[editovat | editovat zdroj]Území Valašské Bystřice včetně Hřívové náleží k CHKO Beskydy. Vyskytují se zde jalovcové lány, které však nejsou tak bohaté jako kdysi. Chráněné jsou také rostliny z čeledi vstavačovitých. V horských oblastech této části žijí rysi a také medvědi. Běžný je výskyt zajíců či srnek.
Obyvatelé
[editovat | editovat zdroj]V Hřívové žije v současnosti 62 trvalých obyvatel a nachází se zde přibližně 10 rekreačních objektů. Většina místních obyvatel náleží ke starší věkové generaci a jejich zaměstnáním je tudíž domácí pastevectví především ovcí, dále také krav. V roce 1930 v Hřívové na začátku Buřanovského údolí nechali obyvatelé vystavět kapličku, v současnosti poměrně důležité poutní místo obyvatel obce.
Hřívová se dělí na tyto menší části:
- Buřanov
- Činov
- Herálky
- Mísná
- Podťaté
- Skálí
- Šerhovny
- Vlčí
Významní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- rodina Kelnarových – významná a důležitá rodina bystřických myslivců; od poloviny 20. století bydlí její členové v dřevěnici pod konečnou točnou autobusů, pojmenovanou na jejich počest Kelnar
- Miroslav Machýček (1900–1984), v historii známý bystřický obchodník
- Eva Baslová, roz. Stavinohová (* 1946), významná bystřická cukrářka, později žijící v Žárech
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Silnice do Hřívové byla betonově zpevněna až na začátku sedmdesátých let 20. století, kdy zde byla v roce 1978 prodloužena z centra obce pravidelná autobusová doprava ČSAD.
Autobusové zastávky:
- Kelnar (konečná, na rozcestí mezi Hřívovou a Tísňavama)
- Rozcestí Podťaté (nefunkční)
- U mlýnů (nefunkční)
V roce 2001 byly prodloužené linky z roku 1978 zrušeny, tím pádem skončily i zastávky Rozc. Podťaté a točna U mlýnů. Točna u Kelnarů ale zůstala a z odtud Hřívovou s centrem obce a Rožnovem spojuje přes 20 autobusů denně.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-07-06]. Dostupné online.