Hypergolická reakce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Hypergolická reakce je velice exotermní chemická reakce, při níž po smísení dvou chemikálií vzniká samovolně a okamžitě velmi horký plamen. Mezi chemiky je nejoblíbenější oxidace anilinu, tedy amidu benzenu C6H6, nebo hydrazinu oxidantem na bázi dimeru oxidu dusičitého (tedy jeho kapalné formy) podle rovnice (palivo je hydrazin):

2 N2H4 + N2O4→ 3 N2 + 4 H2O.

Význam v raketové technice[editovat | editovat zdroj]

Této reakce se využívá k pohonu raket (modul Apollo 13 z měsíce odletěl právě touto reakcí) díky tomu, že se už nikdo nemusí zajímat o složité iniciátory a látky, které hoří i bez kyslíku (nejčastěji dusičnan barnatý, sacharóza a hliníkový prach do iniciátoru, kapalný kyslík a kerosen jako hlavní palivo), které mají nízký výkon[zdroj?], proto se jich musí brát zbytečné množství.

Provedení reakce[editovat | editovat zdroj]

Do ledem zchlazené zkumavky aplikujeme dostatečné množství NO2 (provádíme v digestoři nebo venku) dokud nezkapalní (nevznikne N2O4). Poté upevníme do labor. stojanu. a dlouhou pipetou vstříkneme anilin nebo hydrazin (asi 1 ml). V té chvíli dojde k hypergolické reakci s charakteristickým dusivým zvukem, jenž je podobný zvuku gumového medvídka v roztaveném KClO3.