Husajn ibn Alí al-Hášimí
| Husajn ibn Alí | ||
|---|---|---|
| král Hidžázu (od 1916) šafif a emír Mekky |
||
 |
||
| Husajn ibn Alí al-Hášimí | ||
| Doba vlády | 1908 – 1924 | |
| Korunovace | 1914 - prohlášen králem | |
| Úplné jméno | Sayyid Husajn ibn Alí al-Hášimí | |
| Tituly | král Hidžázu šafif a emír Mekky chalífa (1924) |
|
| Narození | 1854 | |
| Istanbul, Osmanská říše | ||
| Úmrtí | 4. červen 1931 | |
| Ammán, Jordánsko | ||
| Pochován | Jeruzalém | |
| Předchůdce | Osmanská říše | |
| Nástupce | Alí ibn Husajn | |
| Manželky | Abdliya bin Abdullah | |
| Madiha | ||
| Adila Khanmun | ||
| Potomci | Alí bin Husajn Abdalláh I. Fajsal I. Zeid bin Husajn |
|
| Dynastie | Hášimovci | |
Husajn bin Alí (al-Hášimí) (arabsky: حسین بن علی; Ḥusayn bin Ali) byl v letech 1916-1924 králem Hidžázu, předtím v letech 1908-1916 šarifem a emírem Mekky. Pocházel z dynastie Hášimovců, jejíž byl až do své smrti hlavou a zároveň je pokládán za zakladatele moderní éry dynastie. Za první světové války se spojil s Brity a v roce 1916 zahájil Brity připravené arabské povstání proti osmanské říši. V roce 1916 byl za podpory Britů prohlášen za krále Hidžázu, jemuž do té doby vládl suverenitou Osmanské říše jako šarif a emír Mekky. V roce 1924 po zrušení chalífátu v Turecku se prohlásil chalífou, nebyl však uznán ostatními sunnitsko-muslimskými vládci. V roce 1924 abdikoval ve prospěch nejstaršího syna Alího. V roce 1925, když Hidžáz dobyl s podporou wahhábovců sultán Nadždu, Abd al-Azíz Saúd, což byl hlavní rival Husajna a Hášimovců, odešel Husajn se synem Alím do exilu do Jordánska, kde vládl jeho syn Abdalláh I. jako emír. Tam také v roce 1931 zemřel.
Potomstvo [editovat]
Husajn ibn Alí al-Hášimí měl celkem 3 ženy a s nimi 5 synů a 2 dcery. Jeho syny se rod rozdělil do 3 větví, které získaly Hidžáz, Irák, (dočasně Sýrii) a Jordánsko.
S první ženou Abdliya bin Abdullah měl 3 syny a dceru:
- Alí bin Husajn - zdědil vládu nad Hidžázem, o který v roce 1925 přišel
- Abdalláh I. - stal se emírem a později 1. králem Jordánska
- Fajsal I. - byl zvolen králem Sýrie (o kterou přišel), ale stal se 1. králem Iráku
- Fátima bint Husajn
S druhou ženou Madiha měl dceru Sara bint Husajn.
S třetí ženou Adila Khanmun měl:
- Zeid bin Husajn - irácký velvyslanec ve Spojeném království, po roce 1958, pretendent iráckého trůnu
- Sara bint Husajn
Dále měl Husajn ibn Alí syna Hassana, ale ten zemřel v dětském věku.
Související články [editovat]
| Předchůdce: - |
 |
Král Hidžázu 1916 – 1924 |
|
Nástupce: Alí ibn Husajn |
