Alí ibn Husajn
| Alí ibn Husajn | ||
|---|---|---|
| král Hidžázu šafif a emír Mekky |
||
| Alí ibn Husajn al-Hášimí | ||
| Doba vlády | 1924 – 1925 | |
| Úplné jméno | Alí ibn Husajn al-Hášimí | |
| Tituly | král Hidžázu šafif a emír Mekky |
|
| Narození | 1879 | |
| Mekka, Osmanská říše | ||
| Úmrtí | 4. červen 1935 | |
| Bagdád, Irák | ||
| Pochován | Jeruzalém | |
| Předchůdce | Husajn ibn Alí al-Hášimí | |
| Nástupce | Ibn Saud (jako král) Abdalláh bin Alí (jako dědic) |
|
| Manželky | Nafissa Khanum | |
| Potomci | Khadija Abdiya bint Alí Aliya bint Alí Abdalláh ibn Alí Badia bint Alí Jalila bint Alí |
|
| Dynastie | Hášimovci | |
| Otec | Husajn ibn Alí al-Hášimí | |
| Matka | Abdliya bin Abdullah | |
Alí ibn Husajn (al-Hášimí) (arabsky: علي بن الحسين; Ali bin Husayn) byl v letech 1924-1925 králem Hidžázu a šarifem a emírem Mekky. Patřil do dynastie Hášimovců.
Za první světové války se spojil s Brity a v roce 1916 zahájil arabské povstání (Brity připraveného) proti osmanské říši. V roce 1916 se s podporou Britů prohlásil za krále Hidžázu, jemuž do té doby vládl do suverenitou Osmanské říše jako šarif a emír Mekky. V roce 1924 po zrušení chalífátu v Turecku se prohlásil chalífou, nebyl však uznán ostatními sunnitsko-muslimskými vládci. V roce 1924 abdikoval ve prospěch nejstaršího syna Alího. V roce 1925, když Hidžáz dobyl s podporou wahhábovců sultán Nadždu, Abd al-Azíz Saúd, což byl hlavní rival Husajna a Hášimovců, odešel Husajn se synem Alím do exilu do Jordánska, kde vládl jeho syn Abdalláh I. jako emír. Tam také v roce 1931 zemřel.
Potomstvo [editovat]
Alí ibn Husajn si v roce 1906 vzal za ženu Nafissu Khanum, měl sní 4 dcery a jediného syna:
- Khadija Abdiya bint Alí -
- Aliya bint Alí - manželka svého bratrance Ghaziho I., irácká královna
- Abdalláh ibn Alí - strýc iráckého krále Fajsala II., irácký regent v letech 1939-1953
- Badia bint Alí -
- Jalila bint Alí -
Související články [editovat]
| Předchůdce: Husajn ibn Alí al-Hášimí |
Král Hidžázu 1924 – 1926 |
Nástupce: Abd al-Azíz ibn Saúd |