Hus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: českého kazatele, pedagoga a církevního reformátora Jana Husa.
Možná hledáte: hlavní uliční skelet (HUS), plán páteřních komunikací v Praze z roku 1996, viz též ZÁKOS.
Hus
Čelní zeď jádra
Čelní zeď jádra
Základní informace
Slohgotický
Výstavba1341
Zánik1441
Stavitelpáni z Janovic
Další majiteléZikmund Huler z Orlíku, Mikuláš z Husi, Jan Smil z Křemže
Současný majitelLesy České republiky
Poloha
Adresa1,5 km jihozápadně od Křišťanovic, Záblatí, ČeskoČesko Česko
Souřadnice48°57′26,5″ s. š., 13°55′43,8″ v. d.
Hus
Hus
Další informace
Rejstříkové číslo památky44994/3-3612 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hus je zřícenina hradu asi 1,5 km jihozápadně od Křišťanovic v okrese Prachatice. Stojí v nadmořské výšce 730 m na úzké skalní ostrožně, která vybíhá z jižního úbočí Panského vrchu a obtéká ji řeka Blanice. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie hradu

V roce 1341 povolil král Jan Lucemburský bratrům Jenšíkovi, Vavřinci, Herbortovi a Peškovi z Janovic v místě zvaném Na husi postavit hrad k ochraně nově zakládaných vesnic v okolí Záblatí. Postavený hrad zůstal v majetku pánů z Janovic do roku 1363, kdy se hrad stal majetkem královské komory. Kolem roku 1390 zastavil Václav IV. hrad Hus svému oblíbenci, Zikmundu Hulerovi. Ten byl majitelem hradu, města Záblatí a okolních vesnic až do své popravy v roce 1405. Poté Václav IV. dosadil na hrad jako dědičného purkrabího Mikuláše z Pístného, který se později začal psát jako Mikuláš z Husi. Ten před svou smrtí v roce 1420 postoupil Hus Janovi Smilkovi z Křemže. V roce 1439 byl Jan Smilek svým úhlavním nepřítelem, Oldřichem z Rožmberka, lstivě vlákán do krumlovského hradu a uvězněn. Hrad Hus tak zůstal bez pána a zmocnil se jej loupeživý rytíř Habart Lopata z Hrádku. V roce 1441 proto na něj zaútočili Přibík z Klenové, Petr Zmrzlík ze Svojšína a Jan Sedlecký z Prachatic se svými vojsky. Po obléhání se vyhladovělá posádka vzdala. Hrad byl zapálen a rozbořen a po sto letech existence se stal opuštěnou zříceninou.[2]

Současnost

Hrad byl postaven na úzkém ostrohu, který v zadní části klesá k řece Blanici. V této snížené části se nacházelo předhradí a hradní jádro zaujalo nejvyšší část dispozice v čele hradu nad šíjovým příkopem, který hrad odděloval od zbytku ostrožny. Přístupová cesta vedla od severu podél jihozápadní strany jádra, za kterým vstoupila do předhradí z nějž se dochovaly výrazné zbytky jeho hradeb. Podél jihozápadní hradby stála dlouhá budova. Na východní straně z předhradí vybíhá směrem k řece hradba, která umožňovala nabírat vodu přímo z řeky.[3]

Hradní jádro bylo od předhradí odděleno příkopem. Podoba jádra je však nejasná, protože zřícené zdivo hradních budov zaplnilo prostor mezi nimi, výrazně navýšilo úroveň terénu, a vytvořilo tak tzv. zavřený hrad. Pravděpodobně zde stálo více budov.[3]

Přístup

Zřícenina hradu je volně přístupná. Přímo přes ostrožnu se zbytky hradu vede modře značená turistická trasa z Libínského Sedla do Volar.[4]

Galerie

  • Pilíř ve východním nároží
    Pilíř ve východním nároží
  • Hrad Hus
    Hrad Hus
  • Lávka u stezky ke zřícenině
    Lávka u stezky ke zřícenině
  • Řeka Blanice
    Řeka Blanice

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-01-01]. Identifikátor záznamu 157403 : Hrad Hus, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Čechy. Svazek V. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Hus – hrad, s. 80–81. 
  3. ↑ a b DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Jižní Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2002. 184 s. ISBN 80-902873-5-2. Kapitola Hus, s. 36–39. 
  4. ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-01-01]. Dostupné online. 

Literatura

  • DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Hus, s. 202–204. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Prácheňsko. Svazek XI. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 295 s. Kapitola Hus hrad, s. 154–160. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hus&oldid=16281519“