Hus
| Hus | |
|---|---|
 Čelní zeď jádra | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 1341 |
| Zánik | 1441 |
| Stavebník | páni z Janovic |
| Další majitelé | Zikmund Huler z Orlíku, Mikuláš z Husi, Jan Smil z Křemže |
| Současný majitel | Lesy České republiky |
| Poloha | |
| Adresa | 1,5 km jihozápadně od Křišťanovic, Záblatí,  Česko |
| Souřadnice | 48°57′25″ s. š., 13°55′44″ v. d. |
  Hus | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 44994/3-3612 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hus (německy Gans) je zřícenina hradu asi 1,5 km jihozápadně od Křišťanovic v okrese Prachatice. Stojí v nadmořské výšce 730 m na úzké skalní ostrožně, která vybíhá z jižního úbočí Panského vrchu a obtéká ji řeka Blanice. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie hradu[editovat | editovat zdroj]
V roce 1341 povolil král Jan Lucemburský bratrům Jenšíkovi, Vavřinci, Herbortovi a Peškovi z Janovic v místě zvaném Na husi postavit hrad k ochraně nově zakládaných vesnic v okolí Záblatí.[2] Z nich v roce 1359 žil už jen Pešek a ze zemřelých bratrů měl potomky pouze Herbort.[3] Téhož roku jim císař Karel IV. potvrdil manské vlastnictví hradu. Podle jeho listiny k hradu patřila městečka Husinec a Záblatí a vesnice Řepešín, Zvěřenice, Křišťanovice, Mlynářovice, Krejčovice, Milešice, Zábrdí a samostatný statek Lažiště.[4]
Postavený hrad zůstal v majetku pánů z Janovic do roku 1363, kdy se hrad stal majetkem královské komory. Kolem roku 1390 zastavil Václav IV. hrad Hus svému oblíbenci, Zikmundu Hulerovi. Ten byl majitelem hradu, města Záblatí a okolních vesnic až do své popravy v roce 1405. Poté Václav IV. dosadil na hrad jako dědičného purkrabího Mikuláše z Pístného, který se později začal psát jako Mikuláš z Husi. Ten před svou smrtí v roce 1420 postoupil Hus Janu Smilovi z Křemže. V roce 1439 byl Jan Smil svým úhlavním nepřítelem, Oldřichem z Rožmberka, lstivě vlákán do krumlovského hradu a uvězněn. Hrad Hus tak zůstal bez pána a zmocnil se jej loupeživý rytíř Habart Lopata z Hrádku. V roce 1441 proto na něj zaútočili Přibík z Klenové, Petr Zmrzlík ze Svojšína a Jan Sedlecký z Prachatic se svými vojsky. Po obléhání se vyhladovělá posádka vzdala. Hrad byl zapálen a rozbořen a po sto letech existence se stal opuštěnou zříceninou.[2]
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Hrad byl postaven na úzkém ostrohu, který v zadní části klesá k řece Blanici. V této snížené části se nacházelo předhradí a hradní jádro zaujalo nejvyšší část dispozice v čele hradu nad šíjovým příkopem, který hrad odděloval od zbytku ostrožny. Přístupová cesta vedla od severu podél jihozápadní strany jádra, za kterým vstoupila do předhradí z nějž se dochovaly výrazné zbytky jeho hradeb. Podél jihozápadní hradby stála dlouhá budova. Na východní straně z předhradí vybíhá směrem k řece hradba, která umožňovala nabírat vodu přímo z řeky.[5]
Hradní jádro bylo od předhradí odděleno příkopem. Podoba jádra je však nejasná, protože zřícené zdivo hradních budov zaplnilo prostor mezi nimi, výrazně navýšilo úroveň terénu, a vytvořilo tak tzv. zavřený hrad. Pravděpodobně zde stálo více budov.[5]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Zřícenina hradu je volně přístupná. Přímo přes ostrožnu se zbytky hradu vede modře značená turistická trasa z Libínského Sedla do Volar.[6]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Pilíř ve východním nároží -
Hrad Hus -
Lávka u stezky ke zřícenině -
Řeka Blanice
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-12-21]. Identifikátor záznamu 157403 : Hrad Hus, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Hus – hrad, s. 80–81.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Hus hrad, s. 154. Dále jen Sedláček (1897).
- ↑ Sedláček (1897), s. 155.
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Jižní Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2002. 184 s. ISBN 80-902873-5-2. Kapitola Hus, s. 36–39.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-01-01]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Hus, s. 202–204.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hus na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Hus ve Wikislovníku
