Hrobčice (zámek)
| Hrobčice | |
|---|---|
 Budova tvrze z jihovýchodu | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční |
| Výstavba | 2. polovina 16. století |
| Další majitelé | Rausendorferové ze Špremberka, Kaplířové ze Sulevic, Lobkovicové |
| Poloha | |
| Adresa | čp. 29, Hrobčice,  Česko |
| Souřadnice | 50°31′3,71″ s. š., 13°47′11,46″ v. d. |
  Hrobčice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 43497/5-2611 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrobčice jsou renesanční zámek (označovaný také jako tvrz) ve stejnojmenné vesnici v okrese Teplice. Stojí v centru vesnice na jižním okraji hospodářského dvora a je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1240. Již ve 13. století bylo ve vesnici panské sídlo. Stálo pravděpodobně v sousedství kostela svatého Havla nebo o 300 m jižněji pod severním úbočím vrchu Horka. Dochovaná budova tvrze v hospodářském dvoře pochází ze druhé poloviny 16. století a poprvé se uvádí roku 1589 v majetku Hynka Rausendorfera ze Špremberka. Je však možné, že ji založil již Jiří Kaplíř ze Sulevic připomínaný v roce 1557.[2]
.jpg)
Potomkům Hynka Rausendorfera Hrobčice patřily až do roku 1596, kdy je koupil Jan Mirošovský z Mirošovic. Za něj bylo panství v roce 1600 propuštěno z manství k mosteckému hradu. Dalším majitelem se v roce 1616 stal Jiří ze Šternberka a roku 1668 Lobkovicové, kteří je natrvalo připojili k Bílině.[3]
Ve druhé polovině 20. století v zemědělském dvoře hospodařil státní statek. Během restitucí po roce 1989 se sice neudržovaný areál vrátil Lobkovicům, ale ti ho prodali dalším zájemcům, kteří nedokázali zabránit dalšímu ničení památky.[2] V roce 2016 se vlastníkem tvrze stala obec Hrobčice, která v první polovině roku 2018 naplánovala rekonstrukci budovy a její využití jako kulturního domu a infocentra.[4]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Patrová budova tvrze má obdélný půdorys o rozměrech 25 × 10,5 metru. Byla několikrát přestavěna, ale v přízemí se dochovaly dvě místnosti zaklenuté křížovou klenbou.[2] Na východní straně stála renesanční brána s erby Rausendorferů a letopočtem 1579,[3] která byla zbořena po roce 1989.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-12-20]. Identifikátor záznamu 155799 : Zámek, s omezením: bez brány. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech: A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Hrobčice, s. 234–237.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hrobčice – tvrz, s. 157.
- ↑ PŘIBYL, Pavel. Renesanční tvrz na Teplicku má šanci na záchranu, může sloužit kultuře. iDnes.cz [online]. 2018-06-12 [cit. 2018-06-24]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze okolo Bíliny, s. 218.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrobčice na Wikimedia Commons - Hrobčice na webu Hrady.cz
