Hněv
Hněv je silná afektivní reakce na překážku, která se staví do cesty při dosahování nějakého cíle nebo brání rozvíjení jednání. Jde o emoci, jejímž původním smyslem bylo připravit jedince na útok. Podle intenzity se rozlišuje rozzlobenost neboli zloba (nejslabší), hněv, zlost a vztek (nejsilnější). Projevy hněvu zpravidla trvají krátce, dlouhodobějším projevem je hostilita (nepřátelství).
Protože hněv je primárně násilnou reakcí, snaží se ho lidé pokud možno brzdit, emočními výjevy (např. zčervenáním, roněním slz, atd.). Při velké zlosti se místo fyzického napadení uchylují spíše k urážkám, výhrůžkám. Projevy hněvu nejčastěji narušují vztahy mezi lidmi. Nakonec mohou vést k izolaci a bolestné osamělosti. I když projevy hněvu mají často svůj důvod, jsou většinou přehnané a nepřiměřené situaci, která je vyvolala. Z hlediska náboženského bývá odsuzován jako hřích, např. katolická nauka jej považuje za jeden ze sedmi hlavních hříchů. Vlastnost, s níž člověk snadno podléhá vzteku, označujeme jako prchlivost.
Fyziologickými projevy hněvu jsou některé změny v tělesné činnosti, směřující ke zvýšení fyzické síly organismu – zvyšuje se srdeční tep, stoupá krevní tlak, člověk zčervená. Zlost vyvolávají některé drogy, například alkohol, ale i stimulanty .
Opakem hněvu je mírumilovnost.
Odkazy
Literatura
- KAST, Verena. Hněv a jeho smysl. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-760-2.
- KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak přežít vztek, zlost a agresi. [s.l.]: Grada, 2004. ISBN 80-247-0818-3.
- NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0763-6. Kapitola Hněv, s. 259-263.
- VONDRÁČEK, Vladimír; HOLUB, František. Fantastické a magické z hlediska psychiatrie. Bratislava: Columbus, 1993. ISBN 80-7136-030-9. S. 64.
Související články
- Emoce
- Agrese
- Cholerik
- Sedm hlavních hříchů
- Běs ve Slovanské mytologii
- Hysterie
- Nenávist
- Frustrace
- Nepřátelství
- Hrozny hněvu
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu hněv na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo hněv ve Wikislovníku
Téma Hněv ve Wikicitátech
