Jaro Křivohlavý
Prof. PhDr. Jaro Křivohlavý, CSc.[1] (* 19. března 1925 Třebenice)[2] je český psycholog a spisovatel. Zabývá se psychologií zdraví, experimentální psychologií, logoterapií, pozitivní psychologií a problematikou manželského života. V posledních letech napsal několik knih o odpouštění a o jeho pozitivním vlivu na lidské zdraví.
Obsah |
Biografie [editovat]
Když mu bylo 17 let, dostal se jako student roudnického gymnázia do nacistického koncentračního tábora v Terezíně.[3] Později pracoval tři roky na dole Prago IV v Kladně.[4]
Na Filozofické Fakultě UK vystudoval obory psychologie - filozofie a anglistika, v roce 1950 mu byl udělen doktorát filozofie.
V roce 1966 se stal kandidátem věd a později mu byla udělena docentura. Nakonec po habilitaci na Masarykově univerzitě v Brně v roce 1996 mu prezident republiky Václav Havel udělil hodnost univerzitního profesora psychologie.
Prvních 15 let profesního života pracoval ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce v Praze. V období 1967–1994 byl zaměstnán v Institutu pro další vzdělávání lékařů v Praze. V průběhu těchto let učil a publikoval v Čechách i v zahraničí. V současnosti přednáší psychologii zdraví na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy.
Je křesťanem, pokřtěn byl v roce 1939, člen Českobratrské církve evangelické.[5] Za totality byl po dobu tří období (1969–1984) svobodně zvoleným laickým členem vedení této církve (byl členem synodní rady).
Od roku 1951 je ženatý, má 3 děti, 8 vnoučat a 8 pravnoučat.
Bibliografie [editovat]
- Sestra a stres (Grada Publishing, Praha 2010)
- Mít pro co žít (druhé doplněné vydání, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2010)
- Trénování paměti a kognitivních funkcí (Grada Publishing, Praha 2009)
- O moudrosti s Jaro Křivohlavým (Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2009)
- Psychologie moudrosti a dobrého života (Grada Publishing, Praha 2009)
- Dvě lásky (v rozhovoru s Alešem Palánem, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2008, ISBN 978-80-7195-153-7)
- Psychologie vděčnosti a nevděčnosti (Grada Publishing, Praha 2007)
- Psychologie smysluplnosti existence (Grada Publishing, Praha, 2006)
- O šťastném manželství (Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2005)
- Pozitivní psychologie (Portál, Praha 2004)
- Jak přežít vztek, zlost a agresi (Grada Publishing, Praha 2004)
- O odpouštění s Jaro Křivohlavým (Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2004)
- Duševní hygiena zdravotní sestry (společně s Jaroslavou Pečenkovou, Grada Publishing, Praha 2004)
- Konflikty mezi lidmi (Portál, Praha 2002, ISBN 978-80-7367-407-6)
- Psychologie nemoci (Grada Publishing, Praha 2001)
- Psychologie zdraví (Portál, Praha 2001)
- Pastorální péče (Oliva, Praha 2000)
- Jak neztratit nadšení (Grada Publishing, Praha 1998, ISBN 80-7169-551-3)
- Jak zvládat depresi (Grada Publishing, Praha 1997, ISBN 80-247-0575-3)
- Sdílení naděje (Návrat domů, Praha 1997)
- Tajemství úspěšného jednání (Grada-Avicenum, Praha 1995)
- Poslední úsek cesty (spolu s Mgr. S. Kaczmarczykem) (Návrat domů, Praha 1995)
- Jak zvládat stres (Grada - Avicenum, Praha 1994)
- Mít pro co žít (Návrat, Praha 1994)
- Povídej - naslouchám (Návrat, Praha 1993)
- Bolest, její diagnostika a psychoterapie (Praha, Institut pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů, 1992)
- Křesťanská péče o nemocné (Advent, Praha 1991)
- Vážně nemocný mezi námi (Praha, Avicenum, 1989)
- Jak si navzájem lépe porozumíme (Svoboda, 1988)
- Neverbální komunikace (Praha, SPN, 1988)
- Já a ty: O zdravých vztazích mezi lidmi (Avicenum, 1986)
- Sociální komunikace ve zdravotnictví (Institut pro další vydělávání lékařů, Praha 1986)
- Psychologická rehabilitace zdravotně postižených (Avicenum, 1985)
- Spolupráce v podniku. (Praha, Institut pro výchovu ved. pracovníků min. prům. ČSR, 1978)
- Zwischenmenschliche Konflikte und experimentelle Spiele (Hans Huber Verlag, Bern, 1973)
- Metodika experimentálních her (Praha, UK FF, 1973)
- Člověk a stroj: Úvod do inženýrské psychologie (Práce, 1970)
- Psychologie a hygiena (Praha, Práce, 1965)
Reference [editovat]
- ↑ Osoba: Prof. PhDr. Jaro Křivohlavý, Csc. [online]. [cit. 2011-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Jaro Křivohlavý - Curriculum vitae [online]. [cit. 2011-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Hana Kejhová, Jaro Křivohlavý: K práci jsem si dobrovolně vždy přibral něco navíc (rozhovor), HN.IHNED.CZ, 23. března 2009
- ↑ Prof. PhDr. Jaro Křivohlavý CSc.: Jak si nenechat ničit život starými křivdami? [online]. [cit. 2011-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Prof. Jaro Křivohlavý [online]. [cit. 2011-06-04]. Dostupné online.
