Hansa-Brandenburg C.I

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hansa-Brandenburg C.I
Hansa Brandenburg C.I
Hansa Brandenburg C.I
Určení bombardovací a průzkumný letoun
Výrobce Hansa und Brandenburgische FlugzeugWerke
Šéfkonstruktér Ernst Heinkel
První let 1916
Uživatel Rakousko-Uhersko
Německo, Československo, Polsko
Výroba 1916-
Vyrobeno kusů 1258

Hansa-Brandenburg C.I byl německý, resp. rakousko-uherský průzkumný a bombardovací dvojplošník užívaný za 1. světové války.

Jeho konstruktérem byl německý inženýr Ernst Heinkel. Oproti typu Hansa Brandenburg B.I měl letoun silnější výzbroj i motory a byl schopen nést až 100 kg bomb. Samotná německá továrna dodala 80 kusů verze C.I, od 13. prosince 1915 dostal smlouvu na licenční výrobu podnik Albatros ve vídeňském předměstí Stadlau v Rakousko-Uhersku. V únoru 1917 došlo k přejmenování společnosti na Phönix Flugzeugwerke A.G. Zde se začaly vyrábět stroje tzv. série 26, které měly instalované vodou chlazené řadové šestiválcové motory Daimler o výkonu 118 kW. Osm z 24 objednaných C.I dodal Albatros (Phöenix) se zmenšeným průřezem trupu a kratšími baldachýnovými vzpěrami. V květnu 1916 bylo objednáno dalších 46 kusů, které byly dodány do konce srpna. Některé ze strojů dostaly výkonnější 136 kW pohonné jednotky Daimler a několik strojů C.I v rakousko-uherském Albatrosu obdrželo překližkovou věž pro pozorovatele, rozšiřující pole výstřelu.

Výroba 56 kusů Hansa-Brandenburg C.I série 27 začala v Albatrosu v srpnu 1916 na základě objednávky z 24. června. Verze se vyznačovala Albatrosem vyvinutým univerzálním trupem, poprvé instalovaným na Brandenburgy C.I(U) série 64 v maďarské Flugzeugfabrik AG (UFAG) v Budapešti v dunu 1916. Standardním motorem byl Daimler o výkonu 110 kW a závěsy pro fotografické, bombardovací a rádiové vybavení, k jejichž instalaci docházelo přímo u jednotek. 18. září letectvo objednalo dalších 32 C.I série 27 a teprve tehdy začaly první stroje přebírat jednotky. Až v polovině roku 1917, kdy již výkony jejich motorů nestačily, většinou přecházely od průzkumu a bombardování k cvičným ůkolům jak v zázemí, tak u frontových jednotek. Na méně exponovaných úsecích fronty však nadále působily jako bojové. Dva Fliky východní armády je užívaly až do srpna 1918.

Z verze s vodou chlazeným řadovým šestiválcem Hiero o výkonu 147 kW, označené 27.8, se stala nová série 29.5. Zkoušky tohoto motoru na prototypech Phöenix 20.05 a 20.07 byly totiž natolik úspěšné, že byly instalovány do dvou exemplářů Brandenburgu C.I série 26, označené pak 20.08 a 20.09 a zkoušené od května 1916 Flikem 19 na italské frontě. Staly se vzorem pro C.I série 29.5. Již v červenci 1916 došlo k objednávce 40 Brandenburgů C.I(Ph) této série, které byly dodávány od září do ledna 1917.

Po ukončení války v samostatném Československu z něj vycházely typy Aero A-14, Aero A-15 a Aero A-26.

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

První stroje série 26 byly dodány v lednu 1916. Na jaře přicházely k leteckým rotám Flik 2, 4, 19 a 23 na frontě u Isonza, Flik 15, 17, 21 a 24 na tyrolské frontě. Na východní frontě pak k rotám Flik 1, 3, 5, 7, 8, 9, 10, 14, 18, 20, 22, 25, 27, 29 a 30. Nejméně sedm strojů série 26 dosluhovalo jako cvičné až téměř do konce války.

Několik letounů série 27 se užívalo při pokusech s gyroskopickými přístroji, fotopřístroji, výzbrojí, padáky a za nočních letů v experimentálních střediscích ve Fishamendu a Ašporech.

C.I série 29.5 sloužily výhradně na italské frontě u Fliků 2, 4, 12, 15, 16, 17, 23, 24, 28, 35 a 58D. Na konci roku 1917, s příchodem novějších typů, C.I série 29.5 přecházely k pokračovací cvičné službě u frontových Fliků 37, 46F, 69D, 73D a 102G, nebo u leteckých škol. Některé však sloužily na frontě hluboko do roku 1918.

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Brandenburg CI.svg
  • Osádka: 2 osoby
  • Motor: Hiero
  • Výkon: 149 kW (200 hp)
  • Šířka: 12,25 - 12,3 m
  • Délka: 8,3 - 8,45 m
  • Výška: 3,33 m
  • Vlastní hmotnost: 800 - 886 kg
  • Vzletová hmotnost: 1196 - 1350 kg
  • Maximální rychlost: 140 - 179 km / h
  • Rychlost stoupání: 1,8 - 2,5 m / s
  • Dostup: 3500 - 6000 m
  • Dolet: 300 - 450 km
  • Délka letu: 3 hodiny.
  • Výzbroj: 1 až 2 kulomety Schwarzlöse (8 mm), 100 kg bomb

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]