Hájovna (Kryštofovy Hamry)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hájovna
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charakterzaniklá osada
ObecKryštofovy Hamry
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíKryštofovy Hamry
Nadmořská výška730 m n. m.
Hájovna
Hájovna
Další údaje
Zaniklé obce.cz6067
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hájovna (německy Hegerhaus) je zaniklá osada v okrese Chomutov. Stávala 2,5 kilometru západně od Kryštofových Hamrů v těsném sousedství státní hranice s Německem a navazovala na zástavbu města Jöhstadt.

Název[editovat | editovat zdroj]

Původní německý název Hegerhaus je složeninou slov Heger (hajný) a Haus (dům).[1]historických pramenech se objevuje ve tvarech: Hegerhaus (1680),[2] Hegershaus (1787) a Hegerhaus (1846).[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1680 a nachází se v přísečnické pozemkové knize, ve které je Hájovna uvedena jako nová dominikální osada na panství Přísečnice.[2] Osada zanikla vysídlením po roce 1945.[3]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Hájovna stávala v Krušných horáchkatastrálním území Kryštofovy Hamry mezi Černým Potokem a Kryštofovými Hamry. Oblast je součástí okrsku Přísečnická hornatina a místo se nachází v nadmořské výšce asi 730 metrů.[4]půdních typů se zde na svahovinách svorů a fylitů vyvinul podzol kambický. Bývalou osadou protéká drobný potok, který je přítokem Černé vody.[5]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí osada stávala v chladné oblasti CH6,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −4 až −5 °C v lednu a 14–15 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 1000–1200 milimetrů, sníh zde leží 120–140 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30..[6]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 28 obyvatel (z toho čtrnáct mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 22 obyvatel, jejichž národnostní a náboženská struktura se nijak nezměnily.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů[9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 24 30 19 58 41 28 22 .
Domy 6 4 4 7 5 4 4 5

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Hájovna se nikdy nestala obcí. Vždy byla osadou Kryštofových Hamrů, u kterých byla uvedena naposledy při sčítání lidu v roce 1950.[10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hájovna, Hegerhaus, s. 579. 
  2. a b SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Hájovna, s. 169. 
  3. PECHAR, Zdeněk. Hájovna [online]. Zaniklé obce, 2008-03-12 [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. 
  4. a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. 
  5. CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. 
  6. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 255. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 294. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-11]. Kapitola Okres Chomutov. Dostupné online. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-09-03]. S. 131. Dostupné online.