Gurk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gurk
(Marktgemeinde) Gurk
Dóm a klášter
Dóm a klášter
Gurk – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
spolková země: Korutany
okres: Sankt Veit an der Glan
Gurk
Red pog.png
Gurk
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 39,67 km²
počet obyvatel: 20 508
hustota zalidnění: 32 obyv. / km²
správa
starosta: Siegfried Kampl (FPK)
oficiální web: [www.gurk.at www.gurk.at]
PSČ: 9342

Gurk (slovinsky Krka) je tržní obec v Korutanech s 20 508 obyvateli v okrese Sankt Veit an der Glan. Větší regionální význam měla obec jako biskupské sídlo diecéze Gurk a díky románské katedrále z roku 1140, jež je spjata s klášterem sv. Emy z Gurku (asi 995-1045).

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Geografická poloha[editovat | editovat zdroj]

Tržní obec Gurk je obklopena horskými stráněmi a rozlehlými lesy a uprostřed málo osídleného Gurského údolí. Proti proudu řeky Gurky leží městečko Straßburg s pevností, z níž kdysi gurská knížata-biskupové spravovali panství.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Gurská katedrála
Klášter
Sluneční hodiny na jižní stěně kláštera v Gurku

Název Gurk („die Gurgelnde“ = bublavý, klokotavý, zurčivý apod.) je odvozen od stejnojmenné řeky Gurky. Území dnešní obce bylo osídleno již před asi 2000 lety, většího významu však obec nabyla až po připojení Korutan k Bavorsku. Nejstarší písemná zmínka o řece pochází z roku 831 a jistý salcburský dvůr Gurk je zmiňován roku 864. V roce 898 daroval císař Arnulf Korutanský předkovi sv. Emy Cventibolt značná území údolí Gurktal, mezi nimiž figurovalo také hospodářství Gurk, jehož předpokládaná poloha je v dnešním Lieding, části obce Straßburg.

Roku 975 udělil císař Ota II. privilegium existujícímu liedinskému ženskému klášteru. Ten byl založen hraběnkou Emou z Gurku v letech 1043 až 1045 na dnešním místě v Gurku. Klášter Gurk však neexistoval dlouho, neboť místo ženského kláštera byla salcburskou arcidiecézí roku 1072 založeno biskupství Gurk, vlastníci rozlehlé panství v severní části Korutan. Gurk byl sídlem biskupství do roku 1787, kdy bylo přemístěno do Klagenfurtu.

Pod správou kláštera se v průběhu středověku a pozdního středověku obec rozvinula v sídlo s řemeslníky a živnostníky. ve 13. století získal Gurk tržní právo, dlouho však nebyl, podobně jako další klášterní tržní města v Korutanech, tržním městem v plném smyslu a až do 18. století neměl ani vlastní městaký znak ani pečeť.

Městský znak[editovat | editovat zdroj]

Znak Gurku zobrazuje „v modrém poli podélně umístěnou románskou baziliku o dvou věžích s barokními vrcholy. Nad bazilikou jsou znázorněny biedermeierové váhy“.[1] Váhy nad obrazem gurského dómu byly převzaty z tržní pečeti z 19. století. Ačkoli Lieding získal tržní práva již roku 975 a první sídlo řemeslníků při katedrále je ve 13. století získalo také, neměl Gurk ještě v 18. století ani znak ani pečeť. Teprve po přeložení biskupského sídla do Klagenfurtu se v listinných knihách objevuje jediné pečetidlo označené „Markt Gurk“, s motivem biedermeierových vah, symbol tržního soudce a spravedlivé vrchnosti.

Znak a prapor byly obci propůjčeny 20. února 1969, prapor je žluto-modro-žlutý se vkomponovaným městským znakem.

Kultura a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Farní, kdysi katedrální chrám Nanebevzetí Panny Marie (Mariä Himmelfahrt), viz gurský chrám
  • Středověká kašna Gerichtsbrunnen v Ranitzi, zvaná „Pohanská kašna (Heidenbrunnen) nebo Římská kašna (Römerbrunnen)“
  • Trpasličí park Gurktal, zábavní park

25. června 1988 navštívil papež Jan Pavel II. místní dóm a pomodlil se v kryptě u hrobu svaté Emy. První papežská návštěva v korutanských dějinách byla zároveň velkou mediální událostí a přivedla tisíce lidí na mši slouženo pod širým nebem před katedrálou.

Obec Gurk byla roku 1998 zvolena Evropskou radou jako „Evropská obec“.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání obyvatel měl v roce 2001 Gurk 1 311 obyvatel, z nichž 99,0 % je rakouských státních občanů. 94,6 % obyvatelstva je římskokatolického vyznání a 1,5 % evangelíků, 3,5 % jsou bez vyznání.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Obecní zastupitelstvo[editovat | editovat zdroj]

Obecní zastupitelstvo, vzešlé z voleb roku 2009, sestává z 15 členů:[2]

Přímo voleným starostou je Siegfried Kampl (BZÖ).[3]

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

Obec se dělí na tři katastrální části (Pisweg, Gruska, Gurk) a dále zahrnuje 22 místních čáastí (v závorkách jsou počty obyvatel z 31. října 2011[4]):

  • Dörfl (16)
  • Föbing (6)
  • Finsterdorf (9)
  • Gassarest (9)
  • Glanz (0)
  • Gruska (24)
  • Gurk (869)
  • Gwadnitz (39)
  • Hundsdorf (21)
  • Kreuzberg (9)
  • Krön (10)
  • Masternitzen (5)
  • Niederdorf (15)
  • Pisweg (104)
  • Ranitz (20)
  • Reichenhaus (44)
  • Straßa (16)
  • Sutsch (11)
  • Zabersdorf (18)
  • Zedl (9)
  • Zedroß (9)
  • Zeltschach (10)

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

S = Straßburg
Z = Weitensfeld im Gurktal
V = Mölbling
J = Frauenstein

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gurk_(Kärnten) na německé Wikipedii.

  1. zitiert nach Wilhelm Deuer: Die Kärntner Gemeindewappen. Verlag des Kärntner Landesarchivs, Klagenfurt 2006, ISBN 3-900531-64-1, S. 130
  2. Amt der Kärntner Landesregierung, abgerufen 20. März 2009
  3. Amt der Kärntner Landesregierung, abgerufen 20. März 2009
  4. Statistik Austria, Registerzählung vom 31. Oktober 2011

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Wilhelm Deuer, Johannes Grabmayer: Transromanica – Auf den Spuren der Romanik in Kärnten (Reihe „Kulturwanderungen“). Verlag Johannes Heyn, Klagenfurt 2008, ISBN 978-3-7084-0302-1, S. 149-157

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu