Gumista (vesnice)
| Gumista Гәымсҭа გუმისთა | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°1′19″ s. š., 40°58′9″ v. d. |
| Nadmořská výška | 10 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3 |
| Stát |  Abcházie (de facto) Gruzie (de jure) |
| Okres | Suchumi |
 | |
  Gumista | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 2 721 (2011[1]) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gumista (abchazsky Гәымсҭа, gruzínsky გუმისთა – Gumista) je vesnice v Abcházii, v okrese Suchumi, která zasahuje až k pobřeží Černého moře.[2] Těsně přiléhá k abchazskému hlavnímu městu Suchumi. Obec sousedí na západě s Ešerou, na severozápadě s Horní Ešerou, od kterých ji odděluje řeka Gumista, na severovýchodě s Jaštchvou a na jihovýchodě se Suchumi. Obcí prochází hlavní silnice, jež spojuje Suchumi s Ruskem.
Oficiálním názvem obce je Vesnický okrsek Gumista (rusky Гумистинская сельская администрация, abchazsky Гәымсҭа ақыҭа ахадара). Za časů Sovětského svazu se okrsek jmenoval Gumistinský selsovět (Гумистинский сельсовет).
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Součástí Gumisty jsou následující části a samoty:[3]
- Gumista (Гәымсҭа)
- Abgydzra (Абгыӡра)
- Ačadara (Ачадара)
- Guma Apsta / Dzeiluch (Гәыма аԥсҭа / Ӡеилух)
- Gumista Archa (Гәымсҭа арха)
- Gumista Ahabla(Гәымсҭа аҳабла)
- Lačkvap / Lečkop (Лацәкәаԥ / Лечкоп)
- Maan Jašta (Маан иашҭа)
- Čyrygu Jašta (Чырыгә иашҭа)
- Cic Jarcha (Циц иарха)
- Cychča Igvara (Цыхча игәара)
Historie[editovat | editovat zdroj]
Gumista byla založena roku 1883 arménskými osadníky, kteří se do této oblasti přistěhovali z osmanské provincie Samsun a z města Ordu. Obyvatelé se většinou věnovali zemědělství, zpracování tabáku, ovoce a zeleniny a hedvábí. Po vzniku Sovětského svazu zde byla postavena střední škola s vyučovacím jazykem arménským. Díky blízkosti města Suchumi se sem nastěhovali i Rusové, kteří byli dominantním národem v osadě Lečkop, a Gruzínci, kteří se usadili v Ačadaře.
Ve 40. letech byla Gumista přejmenována na Cugorovka (Цугуровка) a od roku 1948 do 1990 se jmenovala Gorana (Горана), třebaže se zdejší selsovět stále jmenoval Gumistinský.
Během války v Abcházii v letech 1992 až 1993 tudy procházela frontová linie a Gumista se stala dějištěm vojenských střetů i čistek obyvatelstva. Suchumi, Gumista i další okolní obce se staly terčem téměř každodenních leteckých útoků abchazských separatistů i Gruzínců a mnoho domů bylo těmito nálety zničeno. Došlo ke značným materiálním škodám a velké množství civilistů zahynulo.[4] Koncem války značná část obyvatelstva uprchla z obce a následně i z Abcházie. Gruzínské a ruské obyvatelstvo se až na pár výjimek po skončení bojů do obce již nevrátilo.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Dle nejnovějšího sčítání lidu z roku 2011 je počet obyvatel této obce 2721 a jejich složení následovné:[1]
- 1684 Arménů (61,9 %)
- 772 Abchazů (28,4 %)
- 128 Rusů (4,7 %)
- 58 Gruzínů (2,1 %)
- 19 Pontských Řeků (0,7 %)
- 60 ostatních národností 2,2 %)
Před válkou v Abcházii žilo v obci bez přičleněných vesniček 4177 obyvatel.[5] V celém Gumistinském selsovětu žilo až 15967 obyvatel, většinou Rusů a Gruzínů.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Kvarčija, V. E. Историческая и современная топонимия Абхазии (Историко-этимологическое исследование). Dom Pečati. 2006. Suchum. 328 s.
- Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. Abchazská akademie věd. 2002. Suchum. 686 s. (Dostupné online)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b (rusky) www.ethno-kavkaz.narod.ru – sčítání lidu v Abcházii 2011
- ↑ Населенные пункты Сухумского района. abkhazia-apsny.ru. [cit. 2019-08-21]. Dostupné online
- ↑ Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. str. 143.
- ↑ Georgia/Abkhazia: Violations of the Laws of War and Russia's Role in the Conflict - EVOLUTION OF THE WAR. Refworld - Human Rights Watch. 1. března 1995. Dostupné online
- ↑ Sčítání lidu v Sovětském svazu z roku 1989
- ↑ численность сел. населения. Сухумский район – ethno-kavkaz.narod.ru