Gandarie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxGandarie
alternativní popis obrázku chybí
Gandarie Bouea macrophylla
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmýdelníkotvaré (Sapindales)
Čeleďledvinovníkovité (Anacardiaceae)
Rodgandarie (Bouea)
Meisn., 1837
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Gandarie Bouea macrophylla na indonéské známce

Gandarie[1] (Bouea) je rod rostlin z čeledi ledvinovníkovité. Jsou to stálezelené stromy s jednoduchými vstřícnými listy a drobnými květy v latovitých květenstvích. Plodem je peckovice. Rod zahrnuje 3 druhy, rostoucí v nížinných tropických deštných lesích jižní a jihovýchodní Asie. Druh Bouea macrophylla poskytuje chutné ovoce, známé jako gandarie. Trvanlivé dřevo Bouea oppositifolia se používá zejména na stavbu domů a v truhlářství.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Gandarie jsou stálezelené, malé až středně velké stromy, dorůstající výšky do 36 metrů. Listy jsou vstřícné, což je v rámci čeledi neobvyklý jev, jednoduché, křižmostojné, řapíkaté. Větévky jsou slabě čtyřhranné a při uzlinách zploštělé. Květy jsou samčí a oboupohlavné, stopkaté, tří až pětičetné, uspořádané v úžlabních latách. Stopky květů nejsou článkované. Koruna je bílá, zelenavá nebo žlutá, korunní lístky jsou podél středové žilky kýlnaté. Počet tyčinek odpovídá počtu korunních lístků. V květech je drobný plochý nebo konkávní disk. Semeník je pseudomonomerní, s krátkou čnělkou. Plodem je žlutá, oranžová nebo červená, kulovitá až elipsoidní peckovice s dužnatým mezokarpem a vláknitým endokarpem.[2][3][4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod gandarie zahrnuje 3 druhy, rozšířené výhradně v tropické Asii od severovýchodní Indie a jižní Číny po Borneo a Jávu. Největší areál, téměř se překrývající s areálem celého rodu, má druh Bouea oppositifolia. Druh Bouea macrophylla je rozšířen v oblasti od jižního Thajska po Jávu a vyskytuje se i na Andamanech. Bouea poilanei je endemit Vietnamu.[5] Gandarie rostou v nížinných tropických deštných lesích v nadmořských výškách zpravidla do 300 metrů, řidčeji výše.[3] Bouea oppositifolia roste v nenarušených smíšených dvojkřídláčových lesích, rašelinných lesích i písčitých pobřežních lesích. Bouea macrophylla prospívá na lehkých, dobře propustných, nepodmáčených, výživných půdách.[6][4]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Buchanania je v rámci čeledi Anacardiaceae řazen do podčeledi Anacardioideae a tribu Anacardieae. Nejblíže příbuzným rodem je podle výsledků molekulárních studií rod Mangifera (mangovník). Další blízce příbuzné rody jsou Gluta (černotok), Fegimanra a Anacardium (ledvinovník).[7]

Mladé plody Bouea macrophylla

Význam[editovat | editovat zdroj]

Gandarie Bouea macrophylla je méně známý, ale ceněný ovocný strom, pěstovaný zejména v nížinách tropické Asie. Zralé plody, známé jako gandarie (či gandárie), mají kyselou až nasládlou chuť a příjemnou sladkou vůni. Jedí se syrové, dušené ebo jako součást čatní. Připravuje se z nich také excelentní kompot nebo osvěžující nápoje. Nezralé plody slouží k výrobě kořenící pasty (sambal) a přidávají se do pokrmů, např. do kari omáček. Mladé listy se jedí s rýží nebo se z nich připravují saláty.[8][3][6][9] Rovněž plody Bouea oppositifolia jsou jedlé. Konzumují se přímo zelené nebo zralé, přidávají se jako zelenina do čatní nebo slouží k výrobě džemů. Mají příjemnou, kyselou chuť.[3][4][9][6] Obklady z listů Bouea macrophylla se aplikují při bolestech hlavy. Šťáva z listů slouží jako kloktadlo při kandidóze.[6]

Dřevo Bouea oppositifolia je světle až tmavě hnědé, tvrdé a trvanlivé, má lehce řídkou, pravidelnou strukturu. Jádrové dřevo není jasně oddělené od běli. Používá se zejména na stavby domů a v truhlářství. Na Malajském poloostrově z něj vyrábějí i dýmky. V Malajsii je známo pod názvem kundang. Stromy mají husté koruny a jsou vysazovány podél cest jako stínící stromy.[6][4][10] Dřevo B. macrophylla je méně kvalitní a nemá velký význam. Slouží zejména ke stavbě různých lehčích konstrukcí. V Malajsii se z něj vyrábějí pochvy na tradiční zvlněné dýky (krisy) a různé umělecké a řemeslné předměty.[6][3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 10. Berlin: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-14396-0. (anglicky) 
  3. a b c d e STEENIS, C. (ed.). Flora Malesiana. Vol. 8, part 3. Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1978. (anglicky) 
  4. a b c d SOEPADMO, E.; WONG, K.M. Tree flora of Sabah and Sarawak. Volume one. [s.l.]: Forest Research Institute Malaysia, 1995. (anglicky) 
  5. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c d e f LIM, T.K. Edible medicinal and nonmedicinal plants: Volume 1, fruits. [s.l.]: Springer, 2012. ISBN 978-90-481-8660-0. (anglicky) 
  7. PELL, Susan Katherine. Molecular systematics of the cashew family (Anacardiaceae). [s.l.]: Louisiana State University, 2004. (anglicky) 
  8. NOWAK, B.; SCHULZOVÁ, B. Tropické plody. [s.l.]: Knižní klub, 2002. 
  9. a b MARTIN, Franklin W.; CAMPBELL, Carl W.; RUBERTE, Ruth M. Perennial edible fruits of the tropics. An Inventory. Agriculture handbook. 1987, čís. 642. 
  10. WONG, T.M. A dictionary of Malaysian timbers. Kuala Lumpur: Forest Research Institute Malaysia, 2002. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]