Fulminát rtuťnatý
Fulminát rtuťnatý | |
---|---|
Mikroskopické foto fulminátu rtuťnatého | |
Obecné | |
Systematický název | Fulminát rtuťnatý |
Triviální název | třaskavá rtuť |
Anglický název | Mercury(II) fulminate |
Německý název | Knallquecksilber |
Sumární vzorec | Hg(CNO)2 |
Vzhled | našedlé krystalky nebo prášek |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 628-86-4 |
PubChem | 11022444 |
ChEBI | 39152 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 284,624 g/mol |
Teplota rozkladu | nad 50 °C (explozivně) |
Hustota | 4,43 g/cm3 |
Rozpustnost ve vodě | málo |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | čpavek |
Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | pyridin |
Bezpečnost | |
R-věty | R3, R23/24/25, R33, R50/53 |
S-věty | (S1/2), S13, S28, S45, S60, S61 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fulminát rtuťnatý Hg(CNO)2, triviálně nazývaný třaskavá rtuť je vysoce citlivá třaskavina, velmi často používaná pro výrobu rozbušek.
Fyzikálně chemické vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Fulminát rtuťnatý tvoří obvykle bílý nebo šedý prášek, lze jej ale také připravit krystalický. Sypná hustota práškové látky se pohybuje mezi 1,3 - 1,8 g/cm3, krystalický vykazuje hustotu 4,43 g/cm3.
Ve vodě je prakticky nerozpustný, dobře se rozpouští v amoniaku a pyridinu.
Chemicky čistá látka je za normální teploty stabilní, explozivní rozklad nastává při teplotách nad 50 °C. Vlhký reaguje snadno s různými kovy jako je hliník, hořčík nebo zinek a působí jejich rychlou korozi. Proto se zásadně nepoužívá v rozbuškách s hliníkovým obalem. Typickým obalovým materiálem je měď nebo mosaz. Podle barvy kovového obalu lze tedy usuzovat na náplň rozbušky. Hliníkové (stříbrný kovový obal) rozbušky jsou povětšinou azidové a červené (barva mědi) nebo zlaté (mosaz) obsahují fulminát.
Pyrotechnické vlastnosti a využití
[editovat | editovat zdroj]Jako výbušnina vykazuje tyto základní vlastnosti:
Energie výbuchu | 427 kcal/kg |
Detonační rychlost | 5 000 m/s |
Objem spalných plynů | 243 l/kg |
Teplota vzbuchu | 210 °C |
Citlivost k nárazu | 0,18 kgm/cm3 |
Suchá třaskavá rtuť je velmi citlivá na inicializaci plamenem, statickou elektřinu, nárazy a tření. Její příprava a manipulace s ní je jako u všech třaskavin velmi nebezpečná.
Pyrotechnické využití třaskavé rtuti se omezuje prakticky pouze na výrobu rozbušek, které slouží k inicializaci výbuchu většího množství klasické trhaviny s vysokým trhacím účinkem a větší stabilitou. Dříve se pro výrobu rozbušek používal samotný fulminát rtuti nebo jeho směs s chlorečnanem draselným KClO3 a sulfidem antimonitým Sb2S3
V současné době se rozbušky vyrábějí převážně z astrylových směsí, v nichž je třaskavá rtuť kombinována s azidy stříbra a olova. Snaha omezit množství fulminátu rtuti v pyrotechnice je motivována jednak jeho poměrně velkou cenou, ale především z důvodu vysoké toxicity rtuti a jejích sloučenin.
Většina rozbušek dnes již neobsahuje fulminát rtuťnatý ale azid olovnatý. Nakládání s fulminátem rtuťnatým se podřizuje obecným pravidlům po práci s třaskavinami. Především je nutno zcela eliminovat blízký kontakt s prsty a pracovat s gramovými množstvími.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fulminát rtuťnatý na Wikimedia Commons