Přeskočit na obsah

Fulštejn (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fulštejn
Základní informace
Slohgotický
Výstavba13. století
Poloha
AdresaBohušov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Fulštejn
Fulštejn
Další informace
Rejstříkové číslo památky17460/8-44 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fulštejn je rozsáhlá zřícenina hradu ležící v okrese Bruntál na katastru obce Bohušov. Areál hradu je chráněn jako kulturní památka.[1]

Hrad vznikl v první polovině 13. století z podnětu olomouckého biskupa Bruno ze Schauenburku v místě původních valů pravěkého hradiska.[2] Jádro hradu bylo dostavěno v roce 1255 a se souhlasem olomoucké kapituly propůjčena v léno polovina hradu a ves Bohušov svému Herbordovi z Fulštejna.[3] V roce 1266 převedl Herbord polovinu hradu na svého nejmladšího syna Ekerika. V roce 1275 prodal olomoucký biskup druhou polovinu potomkům Herborda Ekerikovi a jeho bratrovi Janovi za 300 hřiven stříbra a vzdání se podílů na městě Osoblaze, samotná smlouva byla potvrzena českým králem Přemyslem Otakarem II..[2]

Během česko-uherských válek dobyla v lednu roku 1476 hrad vojska uherského krále Matyáše Korvína. Během probíhajících bojů byl hrad natolik poškozen, že musel být do konce 15. století téměř zcela přestavěn.[4]

V roce 1566 Jiří z Fulštejna prodal panství z hradem Fulštejn za 29 000 tolarů svému švagrovi Václavu st. Sedlnickému z Choltic, který si vzal jeho sestru Helenu Herbortovnu.[2][5]

Prodej hradu Václavu st. Sedlnickému z Choltic nechtěl uznat olomoucký biskup Vilém Prusinovský z Víckova. Václav starší zemřel v roce 1572. O panství se začali starat jeho synové Jan, Jaroslav, Petr a Jiří, Bedřich a Zikmund. Před svojí smrtí nechal Bedřich v roce 1611 hrad opravit a po smrti jeho manželky Kateřiny Planknarové z Kinšperka držel hrad jejich syn Karel Kryštof Sedlnický pán z Fulštějna a Dívčího Hradu. Za účast na stavovském povstání byl jeho majetek zkonfiskován a zemřel jako exulant ve Štětíně roku 1651.[2]

Kardinál a olomoucký biskup František z Ditrichštejna převedl panství na církevní léno a postoupil jej roku 1623 Pavlu Michnovi z Vacínova, který se na hradě nikdy neusadil. Hrad byl částečně pobořen v letech 1626 - 1627 při průchodu dánského vojska Petra Arnošta Mansfelda. Dědici Pavla Michny z Vacínova prodali v roce 1941 pobořený hrad a zdevastované panství za 18.000 zlatých svobodnému pánovi Janovi z Jarošína. V letech 1642-1648 sloužil hrad jako základna švédského vojska, které hrad při odchodu vyhodila do povětří.[2]

Roku 1668 prodává panství syn Jana, Julius Ferdinand svobodný pán z Jarošína hraběti Juliu Leopoldovi z Hodic, který vlastnil i Slezské Rudoltice. Hrad Fulštejn, ačkoliv byl po odchodu švédských vojsk v menším rozsahu opraven, začal pustnout, neboť sídlo vlastníků panství se přesunulo do zámku ve Slezských Rudolticích.[2][5]

Do současnosti se dochovaly se zbytky okrouhlé věže, brány, mostu, mohutných valů a příkopů.[6]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-11-11]. Identifikátor záznamu 128100 : Hrad Fulštejn, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e f Historie. www.fulstejn.wz.cz [online]. [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. 
  3. KOZÁK, Petr; PRIX, Dalibor; ZEZULA, Michal, a kol. Kostel sv. Martina v Bohušově. Bohušov ; Ostrava: Obec Bohušov ; Národní památkový ústav Ostrava, 2011. 525 s. ISBN 978-80-85034-59-2. S. 90. Dále jen Kostel sv. Martina v Bohušově. 
  4. Kostel sv. Martina v Bohušově, s. 146
  5. a b Zřícenina hradu Fulštejn v Bohušově – Osoblažská úzkokolejka – Slezské zemské dráhy. www.osoblazsko.com [online]. [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. 
  6. Hrad Fulštejn / hrady-zriceniny.cz. www.hrady-zriceniny.cz [online]. [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]