Friedrich Jaksch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Friedrich Jaksch
Narození4. dubna 1894
České Budějovice
Úmrtí18. února 1946 (ve věku 51 let)
Koncentrační tábor Buchenwald
Povoláníspisovatel
Alma materFilozofická fakulta Německé univerzity v Praze
Právnická fakulta Německé univerzity v Praze
Témataněmecká literatura
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Friedrich Jaksch (* 4. dubna 1894 v Budějovicích, Rakousko-Uhersko ; † 18. února 1946 v Buchenwaldu)[1], vystupující také pod pseudonymem Friedrich Bodenreuth, byl sudetoněmecký spisovatel. Působil mimo jiné jako dramaturg v labskoústeckém divadle a knihovník v Liberci. Zemřel v sovětském internačním táboře v Buchenwaldu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Friedrich Jaksch se narodil v roce 1894 v Českých Budějovicích do rodiny právníka. Po gymnáziu studoval několik semestrů právo a filozofii na Německé univerzitě v Praze. Zúčastnil první světové války jako voják na rakousko-uherské straně. Už na konci srpna 1914 byl těžce zraněn v bitvě u Komarówa a odešel z vojenské služby.

V letech 1919 až 1920 působil jako dramaturg v divadle v Ústí nad Labem. Od roku 1920 byl vedoucím sudetoněmeckého nakladatelství v Liberci a také tamního divadla pod širým nebem. V roce 1923 byl Jaksch jedním ze spoluzakladatelů liberecké Knihovny Němců v Československu (Bücherei der Deutschen in der Tschechoslowakei), shromažďující sudetoněmeckou literaturu. Ta byla později po skončení druhé světové války převzata Státní studijní knihovnou v Liberci.

Friedrich Jaksch byl autorem románů, povídek, básní a divadelních her. Zvláště úspěšný byl jeho román Všechny vody Čech tečou do Německa (Alle Wasser Böhmens fließen nach Deutschland), vydaný v roce 1937. Do roku 1943 bylo vydáno více než 260 000 výtisků tohoto románu.

V sovětské okupační zóně Německa byla tři Jakschova díla, které Jaksch pod pseudonymem „Friedrich Bodenreuth“ Německou centrální správou lidového vzdělávání zařazena na Seznam vyloučené literatury. Sám Jaksch byl zajat a zemřel v roce 1946 jako vězeň sovětského internačního tábora č. 2 v Buchenwaldu.

Díla[editovat | editovat zdroj]

  • Wellen und Wogen, Praha 1918
  • Hartherz, der Zwerg, Lipsko 1919
  • Märchen der Liebe, Praha 1919
  • Mütter!, Liberec 1920
  • Sklavin, Liberec 1920
  • Eros-Licht, Liberec 1922
  • Der enthauptete Heiland, Liberec 1924
  • Das Haus mit den Steinfiguren, Svídnice 1926
  • Das Christkindl-Spiel des Böhmerwaldes, Berlín 1929
  • Lexikon sudetendeutscher Schriftsteller und ihrer Werke für die Jahre 1900–1929, Liberec 1929
  • Amme Ise, Liberec 1930
  • Wie Hans und Grete den Weihnachtsmann besuchten, Liberec 1930 (spolu s Tinou Pezellen)
  • Sonne über Böhmen, Vratislav 1934
  • Gott stellt die Zeiger, Vratislav 1935
  • Alle Wasser Böhmens fließen nach Deutschland, Berlín 1937 (pod pseudonymem Friedrich Bodenreuth)
  • Kathrein, Berlín 1939 (pod pseudonymem Friedrich Bodenreuth)
  • Das Ende der Eisernen Schar, Lipsko 1940 (pod pseudonymem Friedrich Bodenreuth)
  • Söhne am anderen Ufer, Berlín 1940 (pod pseudonymem Friedrich Bodenreuth)
  • Krispinus, Rudolstadt 1944 (pod pseudonymem Friedrich Bodenreuth)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich Jaksch na německé Wikipedii.

  1. Friedrich Jaksch | abart [online]. [cit. 2022-09-16]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jörg Krappmann, Allerhand Übergänge. Interkulturelle Analysen der regionalen Literatur in Böhmen und Mähren sowie der deutschen Literatur in Prag (1890-1918), 2014, ISBN 978-3-8376-2075-7, S. 77
  • Bodenreuth, Friedrich, in: Ernst Klee, Das Kulturlexikon zum Dritten Reich. Wer war was vor und nach 1945, Frankfurt nad Mohanem 2007, ISBN 978-3-10-039326-5, S. 62
  • Stefan Bauer: Jaksch, Friedrich. In: Killy Literaturlexikon. Autoren und Werke des deutschsprachigen Kulturraumes, 2. přepracované vydání 2009, ISBN 978-3-11-021393-5, S. 98

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Friedrich Jaksch na Literární mapě německy píšících autorů z Moravy a Slezska